Jaká by měla být škola?
Nad tím, co by se ve školství mělo změnit, se zamysleli žáci kvarty osmiletého gymnázia, kterým je čtrnáct či patnáct let. Už mají dostatečné zkušenosti, protože ve své škole jsou již čtvrtým rokem, do maturity je ještě další čtyři roky čekají, takže by případné změny mohli zažít na vlastní kůži. Nenechte se mýlit, nechtějí zrušit nebo výrazně omezit školu. Sami zažili dlouhou covidovou uzávěru a vědí, co to je, když zůstanou mimo kolektiv. Naopak by oceňovali více kontaktů, exkurzí, zkušeností z praxe, informací o aktuálních problémech života. Ponořme se tedy „do hlubin študákovy duše“.
Problémy často nemohou řešit jednotlivé školy, tedy obyčejní smrtelníci v ní, změny by musely přijít z nejvyšších mít. Ve škole mi chybí nový předmět, a to finanční gramotnost. Pokud má naše země v exekuci statisíce lidí, někde je chyba. Chtěli bychom se vyznat ve světě peněz. Nemyslete si, že jsme příliš materialističtí, že nás zajímají jenom finance. Ale uznejte sami, přemýšlením o tom, jak si peníze vydělat, jak s nimi dál naložit, trávíme už v našem věku docela dost času. I pro dospělé by bylo užitečné vědět, jak funguje inflace a z jakého důvodu je dnes tak vysoká, jak se počítají úroky z hypoték a kdy raději jakoukoli půjčku odmítnout.
Cením si všech výletů, přednášek a exkurzí, které nám škola umožňuje. Je to skvělá příležitost, jak poznat něco nového. Ale ocenila bych, kdyby jich bylo více, hlavně těch, které se vážou k dějepisu, k zeměpisu a biologii. Častěji bych chtěla se školou chodit do divadla, jezdit do zahraničí. Co by se podle mého názoru dál mohlo změnit, je začátek vyučování. Škola začíná v osm hodin. To sice není tak brzy, ale pro dojíždějící ze vzdálenějších obcí to znamená vstávat před šestou hodinou. Proto si myslím, že by bylo vhodné, abychom první hodinu začínali až v devět hodin.
Za nejdůležitější předmět považuju základy společenských věd, který nás připravuje na reálný život. Možná bychom ho mohli mít i třikrát týdně. Pak by bylo víc času se bavit například o světových problémech, konfliktech, vyznat se v psychologii, abychom lépe mohli řešit své osobní problémy. Určitě je dobré, že se výuka cizích jazyků doplňuje o speciální předmět konverzace, to budeme v životě určitě dost potřebovat.
V koronavirové době jsme byli doma a učili se distanční formou. Tento typ výuky mi částečně vyhovoval, mohli jsme později vstávat, měli jsme svůj klid, víc volného času. Jenže mi po čase chyběli kamarádi. Proto by bylo výborné, kdyby se střídala distanční a prezenční výuka. Mohly by se střídat tak, že jeden týden by byl prezenční, druhý distanční. Nebo třeba bychom chodili do školy tři dny, další dva bychom byli doma u počítačů s distanční výukou. Mohli bychom se zdokonalovat v tom, co nás baví, co považujeme za užitečné pro naše budoucí studium.
Některé školy se chlubí, že mají ve třídě malý počet žáků, dokonce jen deset. To se mi nezdá dobré. Na některé předměty se jako třída půlíme, aby se učitel mohl lépe všem jednotlivcům věnovat. Ale jinak je nás ve třídě třicet. Na hledání kamarádů je to výhodné, při takovém množství vrstevníků je větší šance, že v kolektivu najdu spřízněnou duši. Pak už si jenom přeji, aby v okolí škol bylo hodně zeleně a posezení na relaxaci i diskuze.
Žáci kvarty osmiletého gymnázia GPOA Znojmo
