Přežijí jen ti nejsilnější aneb To jsme my!
Ve středu 5. 10. 2022 třídy 2.A a Kvarta Gymnázia Moravský Krumlov nezasedly do školních lavic jako obvykle, ale nechaly telefony doma a vydaly se bojovat o přežití na akci s názvem Survival. Vlak nás dovezl do Studence, kde naše dobrodružství teprve začalo.
Na nádraží na nás čekal pan Fráňa, městský policista z Moravského Krumlova, který byl připraven rozdávat rozkazy. Úkol byl jasný, ve dvou skupinách složit rozstříhanou mapu a pomocí ní se dostat do tábořiště u Pozďatína. První skupina vyšla pod dohledem paní učitelky Peterkové a druhá s panem učitelem Tkaným vyrazila hned záhy. Po menším bloudění do tábořiště dorazila druhá skupina, ovšem bez pana Tkaného, který se v průběhu cesty odpojil, avšak vzápětí též dorazil. Čas plynul a my, stále očekávajíce zbylou skupinu, začali mít obavy, jestli vůbec dorazí. Po telefonátu paní Peterkové a dlouhých minutách konečně dorazili šťastni, že si na chvíli oddechnou. Úsměvy všech vzápětí vystřídaly zděšené výrazy při pohledu na naše ubytování. Po obsazení jednotlivých chatek a obědu, který jsme ještě měli od našich maminek, začal program naplno a my dostali lekci sebeobrany. Pan Fráňa nás naučil hmaty a chvaty a jak se bránit, kdyby nás náhodou někdo obtěžoval. Než jsme se stihli vzpamatovat, čekal nás další úkol – vytrvalostní aktivity, u kterých jsme si dali pořádně do těla a zjistili existenci našich dosud neznámých svalů. Následoval program, kdy si naše nohy odpočinuly, ale bylo zapotřebí zapojit hlavu při vymýšlení pohádek. Ty se četly po večeři, kterou připravili někteří z nás. A než se šlo spát, zazpívali jsme si za kytarového doprovodu p. Fráni a kdo měl hlad, opekl si ještě špekáček.
Druhého dne nás čekalo probuzení do chladného, mlhavého rána, kdy v celém tábořišti nešla elektřina a ani voda. Díky této situaci nebyla rozcvička, což nám ale vůbec nevadilo. Po snídani byl program volnější, a to stavění přístřešků z přírodních materiálů. Ale protože času bylo dost, a my, jakožto zdatní zálesáci, neměli po chvíli co dělat, trávili jsme čas hraním míčových her. S obědem jsme si nemuseli dělat starosti, protože pan Fráňa dovezl objednané řízky s bramborovým salátem. Měli jsme polední klid, ve kterém jsme začali nafukovat loď pro naši další aktivitu. Už to sice vypadalo, že se nám to nepodaří, protože z ní stále ucházel vzduch, ale my se nechtěli vzdát zábavného programu, který měl teprve přijít. Rozděleni do dvojic jsme vymýšleli taktiku, abychom rybník přepádlovali nejrychleji nebo abychom ho vůbec nějak přepádlovali… Zdálo se, že to nemůže být tak těžké, ale opak se stal pravdou. Pro někoho to byl totiž boj, ale zase někdo se s tím popral s přehledem a byli i tací, kteří se v té vodě nedobrovolně vykoupali. Před večeří jsme poměřili síly v přetahované a následovalo vyhodnocení našich přístřešků. Celý večer vyvrcholil stezkou odvahy a vyprávěním p. Fráni o jeho cestě do Afriky.
Páteční ráno bylo oproti tomu čtvrtečnímu slunečné a docela teplé. Tento den byl ale jiný. Nečekaly nás další úkoly, ale úklid celého tábořiště a odchod zpět do Studence. Vše jsme stihli velmi rychle, proto jsme čekání na vlak strávili v malé restauraci na místním nádraží. Pak už následovala jen cesta vlakem zpět do Moravského Krumlova a tím naše cesta skončila.
Díky absolvovanému kurzu přežití teď již můžeme s jistotou říct, že NÁS NIC NEROZHODÍ!
Štěpánka Manová, 2.A
Gymnázium Moravský Krumlov
foto: Mgr. Romana Peterková