Dům

Když vstoupíte do svého chrámu, kde žijete se svou rodinou, ucítíte sladký domov. Dům, byt, nemovitost, říkejte si to, jak chcete, ale vždy to bude místo, kde jste získali své cenné vzpomínky.

I samotný dům si pamatuje, vzpomíná na dobu, kdy probíhala jeho stavba a kdy byl poprvé zrekonstruován po katastrofě, jež srovnala se zemí jeho sousedy, na časy, kdy se pyšnil se svou novou omítkou či interiérem od nových nájemníků, kteří se přestěhovali z předměstí do centra renesance. Jsou jako lidé, mohou na venek vypadat stejně, ale vevnitř se chovají odlišně jako u jednovaječných dvojčat. Mají své orgány, pokoje, kde se vyvíjí život. Člověk ho zdobí všemožným nábytkem a někdy i svým nepořádkem. V koupelně kachličky brání pocákání stěn vodou, zatímco se na půdě tvoří prach a pavučiny. Z kuchyně se vždy line vůně, ať už se něco peče nebo pálí. Člověk mu prostě vdechnul život a někdy svojí neopatrností či přírodou mu přinesou i jizvy, jež se mohou rozrůst do té míry, že se s ním musejí nadobro rozloučit a vybudovat na jeho základech novou skvostnou stavbu, která se bude tyčit po mnoha dalších generacích.

Nhi Nguyenová