Teslův transformátor, zelené fajfky a fyzikální seminář
Naši bývalí studenti se na svoji mateřskou střední školu rádi vracejí. Jedním z nich je také Vilém Weber, který nedávno navštívil fyzikální seminář spolu se studenty třetího a čtvrtého ročníku a téměř po dvou letech se tak vrátil do tradičních školních lavic. Díky němu a jeho Teslově transformátoru jsme tak mohli nahlédnout do zákulisí života vysokoškoláka a dozvědět se zajímavé informace z oboru elektrotechniky.
Co a jak dlouho na vysoké škole studuješ?
Studuji na Vysokém učením technickém v Brně (VUT) na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT), a to konkrétně bakalářský obor Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika. Ten se na magisterském stupni dále dělí na výkonovou elektrotechniku, na elektroenergetiku a nově i na jadernou energetiku. Momentálně studuji již 4. semestr, tedy asi rok a půl.
Proč ses rozhodl právě pro tento obor?
Na gymnáziu mě začala zajímat elektřina, a tak pro mě elektrofakulta byla jasnou volbou. Zbývalo mi akorát vybrat si mezi obory slaboproudými a oborem silnoproudým. Nakonec mi pomohla Jaderná maturita, která mi dovolila nahlédnout do Dukovanské elektrárny a jejího elektrického a energetického zázemí. Tato zkušenost pro mě byla klíčovou v pozdějším rozhodování. Jestli se ale v budoucnu budu věnovat primárně elektřině, nebo energetice, to ještě netuším.
Povíš nám něco o svém výtvoru, který jsi nám přišel ukázat ve fyzikálním semináři?
Jedná se o můj první prototyp polovodičového Teslova transformátoru, což je zařízení, které na rezonančním principu dokáže generovat vysoké vysokofrekvenční napětí a přenášet bezkontaktně energii na určitou vzdálenost. V praxi má zatím téměř nulové využití, ale občas se můžeme setkat s jeho audioverzí, kdy je do transformátoru pouštěn zvukový signál – nějaká písnička, a transformátor se pak projevuje ve formě hrajících blesků. Základními komponenty jsou dvě cívky, výkonový tranzistor, napájecí obvod a ochranné a omezovací součástky. Můj transformátor má omezen výkon na 100 wattů, ale i tak dokáže produkovat napětí kolem 60 000 voltů a rozsvítit úspornou žárovku ve vzdálenosti pár centimetrů. Časem jej čekají nějaká vylepšení, jako třeba zvýšení výkonu a výstupního napětí. Ve hře je i možnost, že na tento projekt navážu ve své bakalářské práci, která mě zanedlouho čeká.
Vzpomínáš někdy na naše gymnázium? Jaké bylo se po takové době vrátit do hodin fyziky za paní učitelkou Sobotkovou?
To určitě vzpomínám! Docela rád a často. GMK mi dalo kvalitní základ vědomostí (hlavně v matematice a fyzice), které mi na začátku vysokoškolského studia hodně pomáhaly, a byl jsem tak v hodně věcech napřed. Proto, když mám zrovna volno od vysoké, rád se k vám vracím podívat, co se změnilo, co je nového, anebo pozdravit své kamarády a bývalé učitele. Po dlouhé době navštívit hodinu fyziky na střední byla příjemná změna od vysoké. Styl vyučování na vysoké je většinou jiný, takže bylo fajn vrátit se do starých časů a zavzpomínat na svá dávná studentská léta na střední. Určitě se zase u vás někdy v budoucnu objevím.
Máš nějaké tipy pro budoucí maturanty ohledně studia a života na vysoké škole?
Základem je dobře si vybrat. Tím si hodně usnadníš nástup na vysokou a vše ti půjde mnohem snáz. Určitě je dobré budoucí fakulty osobně navštívit na dni otevřených dveří anebo navázat kontakty s tamními studenty a zajít s nimi třeba na nějakou přednášku. Člověk si tak udělá představu, jak to tam asi chodí. Život na vysoké škole se docela dost liší od života na střední. Na vysoké máš absolutní svobodu rozhodovat si skoro o čemkoliv. Děláš si vlastní rozvrhy, vybíráš si učitele, chodíš do školy jen když chceš, nebo výjimečně, když musíš. Celé je to plně ve tvé režii. Na druhé straně ale odpadá určité citové pouto mezi žáky a učiteli (pro někoho jsi jen šest čísel v systému) a rodinné zázemí třídy.
I tak je vysoká docela super. Teda, než začne zkouškové období. Toto období bývá vždycky nejhorší a je třeba počítat s větší psychickou a časovou zátěží. Avšak kdo nepodcení učení během semestru a učí se průběžně, nemá nakonec problém zkoušky zvládnout, a ve finále je jedno, jakou známku dostaneš. My vysokoškoláci se řídíme heslem: „Hlavní je zelená fajfka v systému.“
Magdaléna Cafourková, Kvinta