Chtěl bych být Legolasem

Když se podívám na postavu Legolase, elfského lukostřelce ze Středozemě, nemohu si nevšimnout, jak je výjimečný v tom, co dělá. Je rychlý, šikovný a jeho dovednosti s lukem jsou mimořádné. Myslím, že bych chtěl být Legolasem.

Proč? Třeba pro eleganci v každém jeho pohybu. Vždycky vypadá, jako by přesně věděl, co dělá, a je schopen vyrovnat se s každou výzvou, která mu vstoupí do cesty. A pak je tady jeho spojení s přírodou. Vždycky se zdá být v harmonii se svým okolím, jako kdyby mu dokonale porozuměl, a proto se umí přizpůsobit. Cítím, že právě to by na tom bylo to nejlepší.

Někdo by mohl namítnout, že nejsou tyto Legolasovy schopnosti v dnešní době příliš užitečné a prospěšné. To je samozřejmě pravda, ale přesto by bylo báječné je vyzkoušet, třeba i jen na krátký čas.

Celkově vzato, tužba být Legolasem je touhou po dokonalosti, odvaze a přetvoření se v lepšího člověka. Ačkoliv vím, že se ve skutečnosti nemohu stát elfem a bojovat v bitvách proti zlu ve Středozemi, mohu si vzít z Legolase alespoň dobrý příklad. Být odvážnější, větší dobrodruh a lepší přítel. Možná by to pro mě bylo jako začít novou kapitolu v mém životě.

Filip Čtveráček