Vyprávění s vytrvalcem Jakubem Bulínem
Ahoj Jakube, nedávno jste s Tomášem Součkem absolvovali pět závodů (Beskydy, Krušné hory, Šumava, Jeseníky, Krkonoše) Horské výzvy. Absolvovali jste celkem 202 km, nastoupali 8600 m… Nepopsal bys samotnou soutěž ještě více? Co jednotlivé závody? Co příprava na Horskou výzvu? Jak dlouho jste byli po závodech vyčerpaní? Zážitky – pozitivní, negativní? Kde se ti nejvíce líbilo?
Horská výzva tvoří celkem sedm závodů, z toho pět oficiálních, které jsou hodnoceny v soutěži, a dva neoficiální (první zahajovací a poslední pro vyhlášení). Každý závod je rozdělen do tří kategorií Long, Half a Short. S Tomášem jsme vytvořili tým Rabbits Znojmo, za který závodíme, a vybrali si kategorii Half, která měří od 31 do 47 km dle jednotlivého závodu. Když jsme se na začátku roku rozhodli, že HV poběžíme, stanovili jsme si cíl, být maximálně do 10. místa. To se povedlo, a obsadili jsme celkovou 4. přičku v kategorii, a 6. místo z celkových 215 dvojic.
Příprava začala hned v lednu, kdy jsme běhali intenzivněji nejen na rovince, ale řada tréninků byla doplněna o stoupání a schody. Běh doplňovala posilovna a kruhové tréninky pod vedením zkušených trenérů Jakuba Šiguta a Davida Buriana z Fitness Clinic Znojmo.
Co se týče vyčerpání, tak se ani nedá říct, že by člověk byl vyloženě vyčerpaný, spíše unavený. Endorfiny, které jsme během i po každém závodě prožívali, byly neuvěřitelné. Tělo po doběhu bylo zhuntované, ale my byli šťastní, že jsme to dokázali. Horší to bylo s regenerací, protože pět závodů s průměrnou délkou 40 km jsme odběhli během čtyř měsíců.
Negativní zážitky snad ani nemáme. Samozřejmě se během závodu objevila různá zranění a někdy i celkem problematická, kdy si člověk říkal, že se na to má vykašlat, ale hlava to nedovolila. Během každého závodu člověk zažije spoustu emocí. Zažije smích, pláč, křeče, naštvání na parťáka takovým způsobem, že chce o něj zlomit běžecké hůlky, ale tohle je to, proč jsme to běželi. Naopak každá trasa byla vždy něčím výjimečná. Člověk se podívá na nejhezčí místa českých hor, a už jen to je zážitek!
Každé místo mělo své kouzlo, ale pokud bych měl vyzdvihnout jedno, tak to budou Krkonoše. Nádherná krajina, už jen start v Peci pod Sněžkou, kde člověk začne první 3 km vybíhat prudký kopec… Trasa vedla přes úžasná místa, jako je například okolí Sněžky nebo přes Špindlerův mlýn…
Jak dlouho už vlastně sportuješ? Co manželka, nebrání ti v tvých pohybových aktivitách? (úsměv)
Začal jsem sportovat na základní škole v 1. třídě. Od té doby do konce základní školy jsem hrál fotbal v Příměticích. Navíc od 6. třídy jsem zde chodil do sportovní třídy zaměřené na volejbal, který jsem hrál až do svých 22 let. Poté jsem si dal od sportu chvíli pauzu hlavně kvůli vysoké škole. Právě s manželkou jsme se asi před čtyřmi lety rozhodli, že zase začneme něco dělat. Nejprve to začalo kruhovými tréninky u Jakuba Šiguta, poté se k tomu přidal běh, a když jsme poznali skvělé lidi z Rabbits Znojmo, tak jsme si přáli, abychom se jednou dostali do tohoto týmu, a tím jsme začali ještě více makat…
Jak bys popsal sportovní kariéru tvého horského parťáka Tomáše Součka? Jeho sportovní přednosti?
Tomáš je „nesmrtelný magor“, který má rád nejen běh, ale hlavně překážkové závody, ve kterých je na rozdíl ode mě dost dobrý. Hlavně je to ten typ člověka, který když se pro nějaký závod nadchne, tak dělá vše pro to, aby byl v tom závodě co nejlepší. Je to sportovec, který vás podpoří, když máte chuť s tím seknout. Několikrát se umístil na „bedně“ hlavně v překážkových závodech.
Jak vidíš nedávný rekord – maraton pod 2 hodiny?
Tenhle závod jsem sledoval, protože běžet maraton pod 2 hodiny se zdálo být nemožné, ale Kipchoge to dokázal. Přeji mu to a podle mě to je v současnosti jeden ze dvou běžců, kteří to mohli dokázat. Na druhou stranu měl na to nejlepší podmínky, co mohl mít.
Co ty a maraton?
V letošním roce mám za sebou tři horské maratony a dva skoro maratony. Každopádně jeden z klasických silničních maratonů bych chtěl zaběhnout v příštím roce. Kdy a kde to bude, to ještě nevím. Prioritní pro mě bude zaběhnout jeden z extrémních závodů, vybírám mezi Horskou výzvou Long (trasa měří v průměru 65km) nebo B7 (absolvování 7 beskydských hor se vzdáleností 95km). Samozřejmě počítám s účastí Tomáše (smích).
Tvá životospráva? Podpůrné prostředky? Sportovní obutí? Regenerace? Psychologická příprava?
Vyloženě striktní životosprávu nemám. V období přípravy a během závodů se snažím vyhýbat alkoholu, i když to moje zaměstnání moc nedovoluje (smích). Samozřejmě sladkému se snažím v tomto období vyhýbat. Delší dobu před závody používám magnesium doplněné o různé vitamíny.
Co se týče obuvi, tak moje nejoblíbenější značka je ASICS, takže preferuji ji. Je mi pohodlná a jsem na ni zvyklý.
Když se potřebuji zregenerovat, tak si zajdu do sauny, na masáž nebo na bazén, nebo preferuji aktivní odpočinek. Nejsem moc ten typ, co by dokázal nic nedělat, i když sem tam to přijde vhod…
Co bys ještě chtěl říci závěrem našeho vyprávění?
Rád bych tímto ještě jednou poděkoval Tomáši Součkovi, který se mnou tento skvělý zážitek absolvoval a i díky němuž jsem všechny tyto závody zvládl. Také patří dík našemu týmu Rabbits Znojmo a jeho sponzorům, bez kterých by to nešlo.
Zároveň bych chtěl pozvat všechny, co rádi sportují a běhají a třeba nemají s kým, ať dají vědět na naše týmové facebookové stránky, vždy rádi pomůžeme, zaběháme nebo zazávodíme!
Jakube, děkuji za rozhovor, fandím tvému běhání!
Libor Duchoň
