Eva Nečasová: Hlavně bych chtěla poděkovat trenérům, kteří to mnohdy nemají lehké, obzvlášť, když trénují dívčí kategorii…
Třetího listopadu se ve znojemské sportovní hale odehrálo historicky první extraligové utkání ve florbalu žen: K1 Florbal Židenice – 1. SC TEMPISH Vítkovice 1:4. Toto utkání jsem zhlédl a samozřejmě se zaměřil na dvě Znojmačky reprezentující židenický tým… Za pár dní jsem ve Znojmě potkal Evu Nečasovou, jednu ze Znojmaček, které hrají extraligu za Brno. Domluvili jsme se na rozhovoru, který právě nyní uveřejňujeme…
(Druhou Znojmačku, která ve Znojmě nastoupila – proto se ve Znojmě hrálo, aby si holky mohly vychutnat extraligu v domácím prostředí – Evu Smutnou – neustále po městě vyhlížím a těším se i s ní na rozhovor… Zdravím!)
Ahoj Evo. Jak dlouho vlastně hraješ florbal?
Dobrý den. Florbal hraji již od svých osmi let.
Jiné sporty? Jsou i lepší sporty než florbal? (úsměv)
Když jsem byla malá, tak jsem zkoušela různé taneční kroužky např. Might Shake, erobic, ale u ničeho jsem moc dlouho nevydržela. Až jednou jsem se šla podívat na mého bráchu, jak hraje florbal za Sokol, jeho trenér zrovna zakládal dívčí kategorii, tak jsem si řekla, že to zkusím. Ze začátku to byla jen další aktivita, kterou jsem chtěla zkusit, ale časem mě to začalo bavit a ponořila jsem se do toho naplno. Na ostatní aktivity už nezbyl čas, florbal zvítězil. (úsměv)
Jiné tvé další zájmy, aktivity?
Kromě florbalu už dlouhodobě navštěvuji výtvarnou školu. Také jsem díky střední škole začala hrát na klavír a kytaru, ale kvůli florbalu na tyto zájmy nemám moc času. Když zrovna nemáme florbalový zápas, tak se snažím trávit co nejvíce času s přáteli a rodinou…
Co studium?
Navštěvuji školu GPOA se zaměřením na předškolní a mimoškolní pedagogiku. Snažím se mít školu vždy na prvním místě, ale florbal někdy vyhrává.
Další tvé studium?
Na další studium je ještě čas, mým cílem v blízké budoucnosti je hlavně dokončit třetí ročník a úspěšně udělat maturitu. Určitě bych chtěla po střední škole zkusit vysokou školu nejspíš v Brně, abych mohla nadále pokračovat v Židenicích.
Proč vlastně florbal? Jakou roli zde hraje společné prožívání všeho dobrého i špatného? Jsi individuální či týmová hráčka (typ)?
Florbal mě zaujal hned od první chvíle, i když někdy byly časy, kdy jsem chtěla skončit, ale měla jsem vždy skvělý tým, který mě v tom nenechal a podpořil mě. V tom se mi florbal libí, že je to týmová hra, všichni se navzájem podporují a povzbuzují… (úsměv)
Co bys řekla k nedávnému extraligovému utkání svého týmu s Vítkovicemi ve Znojmě? Jak ses na toto utkání těšila? Jak zápas probíhal? Diváci, tví blízcí… Hodnocení tvého výkonu v utkání…
Na utkání jsem se těšila jako malá holka, byla to velká událost, že se zrovna extraliga žen hraje ve Znojmě, kde všichni znají jenom chlapskou superligu.
Bylo to pro mě něco neuvěřitelného, že zrovna na takové úrovni jsem mohla hrát ve svém rodném městě, kde jsem začínala od úplného začátku. Podpora byla neskutečná jak od rodiny, tak i od mých kamarádů, dokonce přišlo více lidi jak na muže! Tím, že to byl soupeř, který je stále favoritem v tabulce extraligy žen, tak jsme očekávaly, že to nebude nic lehkého. Do zápasu jsme šly sebevědomě a chtěly jsme vyhrát, jako pokaždé. (úsměv) Zapas překonal mé očekávání, i když jsme nevyhrály, tak si myslím, že to byla vyrovnaná hra a nedaly jsme jim tři body zadarmo.
Tvé florbalové plány?
Mým florbalovým cílem bylo hrát extraligu žen, a to se mi právě plní. Mé plány jsou se nadále plně florbalu věnovat a zlepšovat se, jak jen to půjde.
Co bys ráda řekla závěrem našeho vyprávění?
Chtěla bych poděkovat všem, kdo mě celých devět let podporovali, a hlavně bych chtěla poděkovat trenérům, kteří to mnohdy nemají lehké, obzvlášť když trénují dívčí kategorii. (úsměv) Bez nich bych nebyla tam, kde teďka jsem.
Evo, děkuji za rozhovor.
Také děkuji. (úsměv)
Libor Duchoň
