Jedním z nezapomenutelných byl Karel Horais
Jedním z jevišovických občanů, kteří prožili okupaci v nacistických žalářích a koncentračních táborech byl také Karel Horais.
Narodil se v roce 1902 ve Vídni v české rodině, která se po vzniku Československa vrátila zpět do vlasti. V Brně se vyučil elektrikářem, ale spíš vždy tíhnul k politické práci: v letech 1931–1938 pracoval ve funkci tajemníka odborového hnutí a později Čs. strany lidové v Třebíči. Po německé okupaci odešel i s rodinou do Jevišovic, kde se stal okresním tajemníkem Národního souručenství. Jako blízký spolupracovník Františka Štursy se i on zapojil do odbojových aktivit. Spoluzakládal ozbrojené hlídky Stráže Národního souručenství, které se měly v okamžiku vypuknutí plánovaného protiněmeckého povstání stát bojovými oddíly Obrany národa.
Dne 25. dubna 1941 byl však v souvislosti s touto činností zatčen gestapem a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Po skončení vyšetřování byl umístěn do ochranné vazby (Schutzhaft) a 8. listopadu 1943 odeslán bez soudu do koncentračního tábora v Dachau. Díky svému původnímu povolání byl využíván pro různé elektrikářské práce. V únoru 1943 jej přemístili do jedné z táborových poboček na hrad Itter nedaleko Innsbrucku v Tyrolských Alpách a v roce 1944 do Haunstettenu poblíž Augsburgu. Zde pracoval s dalšími vězni v továrně letecké firmy Messerschmitt a jen se štěstím přežil tři těžké spojenecké nálety.
Dachau bylo osvobozeno dne 29. dubna 1945 a Karel Horais se vrátil k manželce a dceři do Jevišovic. Krátce poté se stal členem vyšetřovací komise Mimořádného lidového soudu ve Znojmě a v říjnu 1945 se i s rodinou odstěhoval do Brna.
Příběh Karla Horaise by se nelišil od jemu podobných osudů mnoha jiných osob perzekvovaných nacistickým režimem. Nebýt ovšem dvou takřka neuvěřitelných okolností.
Na konci 90. let 20. století objevil holandský badatel Jos Sinnema ve výloze jednoho filatelistického obchůdku v Amsterodamu korespondenční lístek z koncentračního tábora Dachau, který napsal tehdy pro něj neznámý český vězeň Karel Horais své rodině do protektorátních Jevišovic.
Rozhodl se o něm zjistit co nejvíce informací a výsledky sedmiletého badatelského úsilí nakonec v roce 2009 shrnul v podrobné studii, která nesla název Jestlipak mě poznáš, až se vrátím?
Během svého pátrání také objevil Evu Grohmannovou, dceru Karla Horaise žijící v Českých Budějovicích. Ta mu sdělila, že po otcově smrti v roce 1968 její matka Anna Horaisová předala všechny jeho dopisy a také vězeňský oděv z koncentračního tábora Dachau do brněnské základní školy na dnešním Náměstí Míru.
V roce 2014 bylo toto vězeňské oblečení Karla Horaise darováno do Památníku Kounicových kolejí v Brně, kde je vystaveno v nové expozici dodnes.
-PM-