Ležící kůň vzbuzuje zbytečné obavy

Na mašovický obecní úřad vejde žena středního věku. Prudce rozrazí dveře a místostarostce Martině Pelánové vzrušeně oznamuje, že u silnice v ohradě před vjezdem do obce ve směru od Znojma leží na pastvině kůň. „Něco mu určitě je, zavolejte majiteli, ať mu pomůže. Koně si přece normálně na zem nelehají!“

Podobných scének v Mašovicích zažívají poměrně dost. Někdy třeba i několik za týden. Žádná tragédie se ale nikdy nekoná. To, že zdravý kůň pouze stojí, je totiž hodně rozšířený mýtus. Skutečnost je zcela jiná.

„Ano, děje se to u nás poměrně často. Lidé, co kolem projíždějí, nám oznamují, že viděli ležícího koně, přitom mu nic není,“ říká s úsměvem Martina Pelánová. „Skoro mám pocit, že si toho všímají víc, než kdyby tam ležel nějaký člověk.“

O koně v ohradě před vjezdem do Mašovic se shodou okolností stará tamní neuvolněný starosta Libor Jurka, který je zároveň veterinář. „Zvlášť mladý kůň si lehne klidně i přes den a odpočívá, je to přirozený jev, měl bych o tom něco vědět. Věčně nám kvůli tomu někdo volá, soustavně, až je to nepříjemné,“ vysvětluje starosta.

Koně mají tři, kromě jiného hucula a polokrevníka. „Vlastní je moje dcera a já jí pomáhám. Je to moje i její láska, každý to tady ví. Pokud koni něco je, projevuje se to úplně jinak, zvíře je často neklidné. Jen náš starší kůň, kterého tady také máme, už raději stojí, obtížně se mu vstává. Jako u lidí,“ říká Libor Jurka.

Pravdou ale je, že kůň je schopen odpočívat i vestoje. Spí spíše krátce a několikrát denně. Ti divoce žijící častěji než chovaní ve stájích. Až tedy pojedete přes Mašovice a uvidíte v ohradě některého koně ležet, nelekejte se. Jenom se tak válet je přece fajn.

text a foto:

Alžběta Janíčková