Před čtvrtstoletím po sedmadvaceti pokusech vzniklo PERITO

Odolných podnikatelských organismů – obzvlášť v současné době – je jako šafránu. Jedním z nich je ryze česká firma PERITO. Sídlí v Dyji a jejími majiteli jsou už pětadvacet let Josef Kočí a Milan Valášek. Dalo by se říct, že to jsou obyčejní byznysmeni s lidskou tváří i lidským přístupem, kteří ctí svoje zásady a hodnoty. A přece ani jeden z nich tak úplně obyčejný není. Vymykají se především tím, že podnikatelskou káru táhnou bez větších otřesů a s maratonskou výdrží.

Zaručený recept na dlouhotrvající podnikatelské soužití však neexistuje.

„Se zdravým selským rozumem stojíme s Milanem Valáškem oběma nohama na zemi a nenecháme se rozhodit ani penězi, ani úspěchem, tím méně pak drobnými kotrmelci, které bývají nevyhnutelné,“ říká Josef Kočí, jehož jsem požádal o rozhovor. Vzhledem k tomu, že se osobně známe poměrně dlouho, odmítnut jsem nebyl, přestože PERITO není zrovna onou společností, která baží po mediální publicitě. Věci jí klapou nenápadně, soustředěně, ale s velkým podnikatelským, a hlavně lidským efektem.

Pane Kočí, není tajemstvím, že PERITO zrovna fluktuací netrpí. V čem to vězí?

Fakt, že vycházíme dobře mezi sebou jako společníci, se promítá i do vztahu k zaměstnancům. Zkrátka si zakládáme na lidském přístupu. Solidní zaměstnavatel je ten, který svůj tým nebere jako lidský zdroj, ale jako spolutvůrce úspěchu.

Takový přístup se ovšem nezrodí přes noc.

Je to dlouhá léta budovaná devíza, která se léty zúročuje. Pětadvacet let zážitků a zkušeností se nemůže ztratit. Víme to my, a věříme, že to vědí i naši zaměstnanci, kterých si vážíme čím dál víc.

Kdy jste s panem Valáškem potkali poprvé?

S Milanem se známe ještě ze školy. Už tehdy jsme si navzájem věřili a byznys nás stmelil ještě víc. Když není absolutní důvěra, pak to nemá smysl. A tohle pravidlo platí nejen mezi námi, ale i ve vztahu k zaměstnancům.

Nemohu se zbavit dojmu, že tím, jak si vzájemně rozumíte, jste vyhráli v loterii.

Je hloupost s někým podnikat a dělat zároveň drába, abyste ho kontroloval. Můžete pracovat od rána do večera, dělat papíry dlouho do noci a absolvovat vyčerpávající jednání s obchodními partnery – až málem padáte na hubu. To všechno ale jde, pokud máte krytá záda společníkem. Ze sebevětšího zisku však mít radost nebudete, pokud vám partner vráží kudlu do zad.

Vyrovnaný podnikatelský svazek je skoro jako manželství. Hodně známých dvojic ve firmách se rozešlo navěky…

Není to žádná hitparáda, když k něčemu podobnému dojde, naštěstí se proti tomu dokážeme bránit. Vždycky záleží výhradně na těch dvou, zda se potkají jen na chvíli, anebo vyrazí na dlouhou trať, aniž by běh v první zatáčce vzdali. Ale máte pravdu, v tomhle smyslu to je jako manželství.

Recept na podnikatelskou dlouhověkost

V tomto směru zůstávají Milan Valášek s Josefem Kočím vytrvalci s velkou pokorou, co začínali podnikat v telefonní budce u Telecomu na Pražské ulici ve Znojmě. Dva dny vytrvale obvolávali potencionální obchodní partnery a chodili se ohřát na kafe do nedalekého Cappuccina. Tehdy svůj dvojspolek – který vydržel doteď – nazvali svými jmény Kočí a Valášek. Nabízeli tenkrát transformátory tak dlouho, až se jim na účtu sešlo prvních dvě stě tisíc korun, což v polovině devadesátých let byly velké, ale hlavně motivační peníze.

Nezatočila se vám z těch peněz hlava? Přece jen to na svou dobu byly takzvané velké peníze.

V tom vězí také jedno z tajemství úspěchu. Nenechat se rozptýlit tím, co si můžete za vydělané peníze koupit. Soustředili jsme se vždy na to, jak a kam investovat, abychom příště vydělali víc – a ještě aby nám zbylo na to, abychom podpořili ty, kteří to potřebují.

Podporujete znojemský Rotary klub, mladé florbalisty, nemocnici, jste pravidelným partnerem Diamantbraní, jste součástí akce Kolo pro život, stranou nezůstává ani sportovní činnost dětí i dospělých… Jak mohou být tyto vaše finančně nezanedbatelné aktivity interpretovány nejvýstižněji?

Tím nejjednodušším způsobem: Cítíme společenskou odpovědnost vůči regionu, jehož jsme součástí.

PERITO je tady už pětadvacet let. Jak se bráníte vyčerpání, které se jednoho dne zákonitě dostaví?

Pamatuji doby, kdy jsme si s Milanem vypláceli pětitisícový měsíční plat a všechny zbývající peníze jsme…

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.

Vlastimil Mrva