Manželství bez hádek a plné marmelád

Na paní Zuzaně Boudové jsem vždy obdivovala její vřelý a nakažlivý smích. Nezklamala ani tentokrát. Během našeho rozhovoru jsem se smála několikrát s ní. Povídaly jsme si přitom o zdánlivě nezáživném tématu. O marmeládách. Ona a její manžel Otto je začali podomácku vyrábět a prodávat před více než deseti lety. Od té doby sbírají díky svým marmeládám, ale i dalším výrobkům, spokojené zákazníky i ocenění na prestižních gastronomických soutěžích. Teď získali další. Bodovali na 21. ročníku soutěže Zlatá chuť jižní Moravy za mišpule s vlašskými ořechy a karamelem. 

Když jste se seznámila s vaším manželem, asi vás ještě nenapadlo, že spolu budete jednou vařit marmelády.

To určitě ne. Nápad vznikl na jedné procházce v Beskydech na dovolené, asi půl roku poté, co jsme spolu začali chodit. Povídali jsme si a můj budoucí manžel se zmínil, že má zahradu plnou meruněk. Napadlo ho z nich něco uvařit, prodat a vydělat si na další dovolenou. Jenže byl srpen, po meruňkové sezoně. Proto jsme tedy zkusili marmeládu z hroznového vína a kdoulí. Psal se rok 2011 a tehdy jsme vyrobili své první skleničky. Otestovali je naši známí a my se rozhodli pokračovat. A na tu dovolenou jsme nakonec opravdu jeli, ale až za deset let. 

Ale ten nápad nepřišel jen tak. Váš manžel měl inspiraci v rodině. Netajíte se tím, že používáte i staré rodinné recepty.

U nich doma se zavařovalo pořád. Máme spoustu receptů jak ze strany jeho tatínka, rodiny Boudů, tak i od maminky z Kyjova, z úrodného kraje, kde se také zavařuje skoro všechno. Odtud máme třeba recept na červenou řepu.

 A odkud pocházíte vy? Tam se také zavařovalo?

Ze severní Moravy, z Ostravska. Jezdili jsme…