Ves Přímětice byla založena ve 12. století

Přímětická římsko-katolická farnost patří mezi nejstarší na Znojemsku a historicky je pevně spjata s dějinami znojemského hradu a zejména s dějinami premonstrátského kláštera v Louce. Tím, že známe zakladatele farnosti i poměrně přesně dobu jejího vzniku, je v celé zemi poměrně ojedinělá. Z pěti archivních listin z let 1220 až 1241 si můžeme sestavit poměrně detailní historický obraz. Ves Přímětice byla založena někdy ve druhé polovině 12. století na pozemcích náležejících panovníkovi, tehdy moravskému knížeti z rodu Přemyslovců ve Znojmě.

Po roce 1198 sjednotil vládu nad Moravou s titulem markraběte Vladislav Jindřich, bratr českého krále Přemysla Otakara I.

Prostí poddaní z Přímětic svými dávkami a pracemi pomáhali zajišťovat ekonomický chod znojemského hradu a podléhali dohledu a soudní jurisdikci markraběcích úředníků na hradě.

Hlavním hradním úředníkem, purkrabím (kastelánem), se po roce 1201 stal Jimram (Imrammus/Emerammus/Engramus), syn Atluše (Etlea) z panského rodu s erbem zubří hlavy s houžví v nozdrách (pozdější páni z Medlova a Pernštejna). Duchovní správa Přímětic byla po roce 1190 svěřena louckým premonstrátům farního kostela svatého Mikuláše na předpolí znojemského hradu.

Město tehdy ještě v právním smyslu neexistovalo. Rychle rostoucí počet obyvatel Přímětic a okolních vsí brzy přiměl louckého opata Floriána a bratry premonstráty, aby se se znojemským purkrabím Jimramem coby panovníkovým zástupcem dohodli na vlastní duchovní správě Přímětic. Se souhlasem svého pána, markraběte Vladislava Jindřicha, tedy Jimram založil „pro spásu duše své, svého otce i matky“ v Příměticích samostatný kostel.

Slavnostní vysvěcení přímětického kostela v roce 1220, nejpravděpodobněji ve svátek sv. Markéty Antiochijské dne 13. července, celebroval sám vrchní představitel moravské diecéze, olomoucký biskup Robert zvaný Angličan.

Finální stvrzení přímětické fary coby fary premonstrátské představuje listina, jejímž vydavatelem dne 2. července 1241 byl sám papež Řehoř IX. Tak se panství louckého kláštera nad kostelem svaté Markéty a menší částí Přímětic stalo nezpochybnitelné.

Nejznámějším přímětickým farářem je kněz, hudebník a přírodovědec světové pověsti P. Dr. Prokop Diviš, který zde působil v letech 1736 až 1765. Jemu je věnován památník z roku 1936 před kostelem. V Divišově době postavili jezuité na opačném konci vesnice svůj věhlasný křížový sklep.

Za velké napoleonské bitvy u Znojma v červenci 1809, kdy farní správu vedl P. František Kratochvíl, se budova přímětické fary stala hlavním štábem tehdejší císařsko-královské armády.

Po zrušení patrimoniální správy a zavedení okresní soustavy a obecního zřízení se Přímětice roku 1850 staly samosprávnou obcí s volenou obecní radou a starostou v okrese znojemském.

Ke Znojmu byly Přímětice připojeny 1. srpna 1976.

Jiří Kacetl, historik

Jihomoravské muzeum Znojmo

(redakčně kráceno)