Trochu bych ubral při šlapání na plyn, říká optimista Jiří Ludvík
Dirigent Roman Válek včera naposledy zvedl taktovku při závěrečné derniéře festivalové opery Juditha triumphans. Dvacátý ročník Hudebního festivalu Znojmo skončil za dlouhého potlesku ve stoje. V duchu podtitulu „Hudba a vítězství“ vládly múzy umění Znojmu skoro celé tři týdny. Přes třicet akcí pokaždé uváděl všudypřítomný prezident festivalu Jiří Ludvík.
Prezident Hudebního festivalu Znojmo Jiří Ludvík. Foto archiv: HFZ
Na pódiu jste působil vždy velmi pozitivně, sálala z vás energie. Musel jste se do takové nálady nutit kvůli divákům, nebo takový prostě jste?
Adam Plachetka žertem vždycky říká, když jsem při řešení nějakých problémů během festivalu až příliš optimistický, že lidé jako já by se měli občas někam zavírat. Já prostě pořád věřím v to lepší. Občas se mi to vymstí, což je limitující pro mě i mé okolí. Ale pro festival podle mého názoru ne, naopak je to pro něj prospěšné. Takže, nenutím se do toho, bohužel i bohudíky.
A dopadl letošní festival podle vašich optimistických představ?
Po umělecké stránce stoprocentně, z hlediska návštěvnosti jsme také spokojeni, přišlo téměř 14 tisíc návštěvníků, což jasně naznačuje, že se dostáváme s návštěvností a oblibou u návštěvníků do předcovidové doby. Vzhledem k tomu, co se nyní děje v politice na Znojemsku, tak to úplně neklaplo s účastí zástupců radnice. Ale přijel ministr kultury Martin Baxa, senátor Tomáš Třetina, jihomoravský hejtman Jan Grolich, z tohoto pohledu politická reprezentace festival navštívila. Nejen oni mohli vidět, jak úžasná je zde atmosféra a jak fungujeme. Takže nakonec, i tohle působí optimisticky. Přijelo také mnoho recenzentů a odborníků na starou hudbu. Jejich ohlasy byly nadšené, na což jsem moc hrdý.
Udělal byste přeci jen něco v letošním roce jinak?
Možná jen nějaké organizační záležitosti. Měli jsme toho skutečně moc, trochu bych ubral při šlapání na plyn v předfestivalové době. Náš tým se podílel na mistrovství světa v biatlonu, pořádali jsme několik koncertů v Praze, včetně koncertu na Pražském hradě. Máme díky tomu další cenné zkušenosti, ovšem nástup tak velkého festivalu, jak jsme si ho u příležitosti 20. výročí naplánovali, byl náročný.
K těm letošním dvacetinám jste si nadělili na jednom z koncertů rekordní účast.
V Uherčicích při koncertu Adama Plachetky s Ondřejem Havelkou a jeho Melody Makers, přišlo přes tisíc dvě stě diváků, a to už je síla. Řekl bych dokonce za hranou, ač si samozřejmě takového zájmu velmi vážíme a koncert byl mimořádný. Je nicméně třeba trochu změnit koncept a zvolnit. Přemýšlíme, že v Uherčicích zorganizujeme raději dvě komornější akce. Nechceme stále trhat jen rekordy návštěvnosti, musíme především držet kvalitu, to je náš hlavní cíl. S paní kastelánkou jsme také probírali možnost nějakého pěkného fesťáčku, zámek by ho klidně snesl, ne na divoké úrovni, ale takové specifické. Prostě uvidíme.
Mimořádný zájem byl také o koncert Vítězství nad vodou v mašovickém lomu. Počítáte s ním i pro příští rok?
Příští rok bude mít mašovický lom pauzu, ale už se bavíme o tom, že možná za dva roky by nás tam pan majitel opět pustil.
Co novinka Opera nejen pro děti Porucha na lodi Nautilus? Byla to úžasná a zároveň pohodová záležitost. V tomto případě budete pokračovat v podobném duchu?
Už na tom pracujeme, festival každý rok zadá operu pro děti, už teď oslovujeme skladatele pro příští dva ročníky. Stačilo se jen dívat do publika, když spolu přicházely čtyři generace od vnoučat až po babičky, vztah k hudbě je nutné podporovat právě už u dětí. Hodně bychom stáli o to získat ke spolupráci opět Janáčkovu akademii múzických umění. Městské divadlo Znojmo, které jsme k tomu využili, má ovšem o prázdninách pauzu, zaměstnanci čerpají v jediný možný termín dovolené. Tohle bude do budoucna trochu problém.
Jak jste spokojený s Vivaldiho Judithou Triumphas v Domečku? Už před premiérou jste tvrdil, že patří k tom nejlepšímu, co festival měl.
Festivalová opera je pokaždé highlighterem (vrcholem – poz. redakce). Jde o nejsložitější, nejdražší a nejkompletnější dílo, co děláme, navíc jako jediní. Ta letošní byla velmi odvážná a sám jsem zvědavý v příštích týdnech na reakce Znojma a kritiky. Tým do ní šel s velkou vervou i odvahou a já ji skutečně považuji za jedno z nej děl, co jsme za těch dvacet let vytvořili. Sice se moc těšíme do Jízdárny v Louce za dva roky, až se opraví, každopádně Domeček nám posloužil dobře. Znojmo v něm má další alternativní prostory, kde se dá dělat dobrá kultura.
Jaká opera nás čeká v příštím roce. Pravděpodobně také ještě v Domečku.
Rok 2025 je programově prakticky připravený, ponese se v duchu tématu „Antika a láska“ a čekají nás vynikající sólisté v Händelově opeře Giulio Cesare. Je to nádherná věc zpracovávající téma vztahu Kleopatry a Caesara. Už teď víme, že se bude premiéra konat ve čtvrtek 10. července 2025. V příštím roce bude opera akcí zahajovací.
Kolik hodin denně během festivalu jste spal?
Snažil jsme se co nejvíc, dával jsem tak pět. Ale pro mě to není ideální, potřebuju svých osm.
Teď všechno doženete, dospíte během prázdnin.
Určitě se bude spát víc. Ale práce je pořád hodně. Jak jsem říkal, finišujeme s 21. ročníkem festivalu a do konce září musí být hotovo. Zároveň už nyní můžu exkluzivně prozradit, že kdo se do Znojma na Judithu triumphans nedostal, má možnost 14. září v koncertním provedení v Brně a 15. září také koncertně v Praze na Pražském hradě. Vstupenky pouštíme do předprodeje.
Děkuji za rozhovor
Alžběta Janíčková
Festivalové statistiky 2024:
Termín: 10. – 28. července
• Ročník: 20.
• Návštěvnost: 14 000
• Počet akcí: 36
• Počet různých míst konání: 31
• Počet vín ve festivalové edici: 23
• Počet akcí mimo Znojmo: 14
• Akce konané pod širým nebem: 17
• Nově objevená místa: 5 (zámek Jaroslavice, hala Nevoga, Domeček, Šanov – areál u Sportcentra, Stodola u Stehlíků v Novém Šaldorfu)
