Stanislav Palša: Dejte mi čtyři roky. Když Znojmo nerozhýbu, nemám na radnici co dělat

POLITICKÉ REKLAMNÍ SDĚLENÍ

Věnoval se výzkumu v onkologii, působil ve Fakultní nemocnici Brno i Akademii věd, pracoval pro mezinárodní společnosti, podniká a dnes učí budoucí lékaře na Karlově univerzitě. Na Znojemsku žije a podniká téměř třicet let. Teď chce Stanislav Palša své zkušenosti přenést na znojemskou radnici. „Nechci lidem vykládat, že všechno bude jednoduché. Nebude. Ale jsem zvyklý hledat způsob, jak věci udělat, ne důvody, proč to nejde,“ říká.

RNDr. Mgr. Stanislav Palša PhD., kandidát na starostu města Znojma za hnutí ANO

Pane Palšo, proč jste se vlastně rozhodl vstoupit do komunální politiky? Máte firmy, učíte na univerzitě, věnujete se zdravotnictví. Nemáte toho už tak dost?

To slyším kolem sebe často, ale popravdě, člověk si v určitém věku může vybrat. Buď bude sedět, nadávat u zpráv a vysvětlovat všem kolem, jak by to dělal lépe. Nebo to zkusí. Já jsem si vybral tu druhou možnost. Na Znojemsku žiju a podnikám skoro třicet let a myslím, že žijeme na fantastickém místě. Jen mám poslední dva roky čím dál silnější pocit, že jedeme se zataženou ruční brzdou. Spousta věcí se dlouho řeší, připravuje, analyzuje, vysvětluje. A já jsem z profesního života zvyklý trochu na jiný rytmus. 

Když se člověk podívá na váš životopis, komunální politik z něj na první pohled opravdu nekouká. Věda, onkologie, univerzita, zahraničí, podnikání. Co z toho vás formovalo nejvíc?

Asi všechno dohromady, já měl profesní život opravdu docela pestrý. Začínal jsem ve vědě, dělal jsem molekulární biologii, věnoval se výzkumu kmenových buněk, onkologii, pracoval v Akademii věd i ve Fakultní nemocnici Brno. Pak jsem se dostal do mezinárodního zdravotnického byznysu, řídil obchod, podnikal a dnes učím na lékařské fakultě. Takže jsem zažil laboratoř, nemocnici, posluchárnu, fabriku, hotel i poradu obchodního týmu. A věřte mi, někdy je těžké říct, kde je větší chaos. (smích) Ale jedna věc se opakuje všude. Nakonec musíte převzít odpovědnost. Když podnikáte, nemůžete po třech měsících říct zaměstnancům: „Výplaty tentokrát nebudou, ale máme moc pěknou studii o tom, proč nebudou.“ Musíte problém vyřešit a právě tahle odpovědnost mi někdy ve veřejné správě chybí.

Na Znojemsku jste téměř třicet let, ale rodilý Znojmák nejste. Setkáváte se s tím, že vám to někdo připomíná?

Občas samozřejmě ano, ale rodný list samozřejmě nepřepíšu a ani to nepotřebuju. Mně je vlastně trochu cizí dělit lidi na ty, kteří se někde narodili, a ty ostatní. Důležitější mi přijde, co pro místo, kde žijete, děláte. Já tady skoro třicet let podnikám, zaměstnávám lidi, investuju tady svoje peníze. Na Bítově pořádám a financuju Kulturní léto. Teď tam připravujeme fyzioterapeutické a rehabilitační centrum. Takže když se mě někdo zeptá, jestli mi na Znojmě záleží, nemusím mu ukazovat občanku. Můžu mu ukázat, co jsem tady za ty roky udělal. A to mi připadá o něco přesvědčivější…

Říkáte, že Znojmo jede se zataženou ruční brzdou. Co tím konkrétně myslíte?

Podívejte se kolem sebe. Máme nádherné město, skvělou polohu, historii, víno, turistiku, podnikatele, schopné lidi. Znojmo by mělo být jedno z nejživějších měst v Česku. Ale pak jdete centrem a vidíte prázdné výlohy. Mladí řeší, jestli tady vůbec najdou bydlení. Lidé marně shánějí lékaře, investice se táhnou. Mně nevadí, že se něco nepovede. Kdo někdy něco řídil, ví, že se občas něco nepovede každému. Vadí mi, když se z nekompetentnosti stane standard.

Když vás poslouchám, je zřejmé, že se současným vedením Znojma příliš spokojený nejste. Co mu vyčítáte nejvíc?

Že jsme si kvůli současné radnici pomalu začali zvykat na to, že věci nejdou. A to je podle mě strašně nebezpečné. Nemáme doktora? No jo, doktoři nejsou. Centrum se vyprazdňuje? Taková je doba. Projekt se zase odložil? Je to složité. Něco se roky připravuje? Musíme být trpěliví. Jasně, doba je složitá, ale já odmítám přijmout, že odpovědí na každý problém je pokrčení ramen. Město nepotřebuje radnici, která umí dobře vysvětlit, proč něco nejde. Potřebuje radnici, která hledá způsob, jak to udělat. Ve firmě se můžete půl roku hádat, kdo co zavinil. Ale mezitím vám odejdou zákazníci. Městu mezitím odcházejí mladí lidé, podnikatelé z centra, lékaři. A to je mnohem vážnější. Já nechci další čtyři roky sledovat, jak se plánuje, že jednou Znojmo začne fungovat. Ono musí začít fungovat teď.

Kdybyste tedy dostal čtyři roky, podle čeho by běžný Znojmák poznal, že se město změnilo?

Ne podle fotek na Facebooku, musí to poznat cestou do práce. Chci živější centrum. Chci, aby město bylo partnerem pro místní podnikatele, protože bez obchodů, restaurací, kaváren a služeb centrum neoživíme. Chci rozhýbat bydlení, protože pokud tady mladí lidé nenajdou normální místo pro život, můžeme si dělat strategických dokumentů, kolik chceme, ale stejně nám odejdou.

Chci, aby se investice skutečně realizovaly. Abychom konečně řešili bezpečnost. Aby rodina, která hledá pediatra, nedostala radu, že může zkusit Brno. Nechci slibovat, že za čtyři roky bude Znojmo bez jediného problému. To by byl nesmysl, ale musí být vidět pohyb.

Kdybyste tedy skutečně první den přišel do kanceláře starosty, co byste udělal jako první?

Nechal si na stůl přinést seznam všech větších rozdělaných projektů města. A u každého bych chtěl vědět tři úplně obyčejné věci: V jaké fázi jsme? Co brání dokončení? Kdo za to odpovídá? Protože mám někdy pocit, že největší nepřítel veřejných projektů není nedostatek peněz. Je to věta „ono se to řeší“. To je nádherná věta, můžete se za ni schovat klidně roky a vlastně nikdo neví, co znamená. Já bych chtěl, aby u důležitých projektů existovalo jméno a termín. A pak bych udělal ještě jednu věc. Vybral bych několik problémů, které lidi štvou roky, a šel po nich okamžitě. Nemusí to být vždycky stomilionová stavba. Lidé nepotřebují první rok slyšet, co všechno jednou uděláme. Potřebují vidět, že se konečně něco začalo dít.

Často zmiňujete, že vaše velké téma je zdravotnictví. Co ale může znojemská radnice reálně udělat s nedostatkem lékařů? Lékaře přece město nevyrábí.

Nevyrábí, ale město může udělat překvapivě hodně. Já pracuji se studenty medicíny a znám mladé lékaře. Oni nejsou „jiný živočišný druh“, řeší úplně stejné věci jako ostatní mladí lidé. Kde budou bydlet, kde bude pracovat partner, jestli budou mít kde otevřít ordinaci, jaké budou mít profesní možnosti, jestli je někdo v začátku podpoří. A přesně tady může město společně s nemocnicí, krajem a lékařskými fakultami něco dělat. Můžeme nabídnout startovací bydlení. Pomoci s prostory pro ordinace. Pracovat se stipendii a navázat systematickou spolupráci s fakultami a oslovovat studenty ještě před promocí.

Vy skutečně věříte, že můžete mladého lékaře přesvědčit, aby šel místo Brna do Znojma?

Samozřejmě, protože Znojmo má co nabídnout. Kvalitu života, krásné okolí, dostupnější bydlení než velká města, nemocnici, zajímavou práci. Jen to musíme začít aktivně nabízet. Když firma hledá dobrého člověka, také nedá inzerát na nástěnku a tři měsíce nečeká, jestli někdo náhodou přijde. Aktivně ho hledá. Proč bychom stejně nemohli hledat lékaře?

Vedle zdravotnictví a podnikání učíte na lékařské fakultě. Co vás na práci se studenty pořád baví?

Že vás nenechají úplně zestárnout. Mladí lidé mají jednu skvělou vlastnost, když říkáte nějakou blbost, velmi rychle to poznají. Jen jsou někdy slušní a neřeknou vám to hned. (smích) Baví mě jejich energie. A taky vidím, že generace, o které se občas říká, že nic nechce a nic nevydrží, je ve skutečnosti strašně schopná. Jen chce vědět proč. A to je podle mě fér. Možná bychom se od mladých mohli naučit jednu věc i v politice. Že nestačí říct: „Takhle se to dělalo vždycky.“

Velké plány ale znamenají také velké peníze. Kde je chcete vzít?

Tady se mi hodí těch třicet let v podnikání. První pravidlo je, že nemůžete utratit každou korunu třikrát. Druhé je, že ne každá útrata je investice. Já bych chtěl mnohem důsledněji řešit, co městu konkrétní výdaj přinese. Máme omezené peníze, takže musíme mít priority. Využívat dotační možnosti, hledat partnerství, připravovat projekty dopředu a hlavně neutrácet jen proto, že někde v rozpočtu zrovna zbyly peníze. V podnikání máte jednu velkou výhodu. Když děláte hlouposti, stav financí na účtu vám to poměrně rychle vysvětlí. Město musí být samozřejmě solidární a zajišťovat služby, které nikdy nebudou ekonomicky výdělečné. Ale hospodařit odpovědně může úplně stejně.

Starosta ale nemůže dělat jen populární rozhodnutí. Co uděláte, když budete přesvědčený, že je něco pro Znojmo správně, ale lidé vás za to budou kritizovat?

Tak mě budou kritizovat, to k tomu patří. Mně by mnohem víc vadilo dělat špatné rozhodnutí jen proto, abych byl populární. A hlavně bych chtěl, aby za mnou mohl člověk přijít a říct mi: „Starosto, tohle jste udělal úplně blbě.“ Bez toho, aby se z něj automaticky stal můj nepřítel. Radnice není mateřská školka, kde se všichni musíme mít rádi. Klidně se pohádejme, klidně mi řekněte, že jsem se zbláznil. Já vám řeknu, proč jsme to udělali. A třeba zjistím, že máte pravdu vy, to se taky může stát. Co ale nesnáším, je taková ta politika, kdy se půl roku nic nerozhodne, protože se všichni bojí, že někoho naštvou. Starosta podle mě nemá být člověk, který se snaží být čtyři roky nejoblíbenější chlap ve městě. Má dělat rozhodnutí. Některá budou populární, některá ne. A pak za nimi musí být ochotný přijít mezi lidi a obhájit je.

Vedle vědy a zdravotnictví jste dlouhá léta podnikatel. Co vám podnikání dalo pro případnou práci starosty?

Pokoru před realitou. Můžete mít nádherný plán, barevnou prezentaci a tři poradce. A pak přijde pondělí a něco se pokazí. Podnikám dlouho, řídil jsem výrobu, obchodní týmy, hotel, investice. Zaměstnával jsem lidi, zažil jsem dobré roky i složitější období. A naučilo mě to hlavně jednu věc: problém se většinou nevyřeší tím, že o něm uspořádáte další poradu. Někdo musí zvednout telefon, někam zajet, s někým se domluvit a dotáhnout to. A já jsem spíš tenhle typ.

Když zrovna neučíte, nepodnikáte a neřešíte politiku, co děláte?

Teď jste mi vyjmenoval skoro celý týden. (smích) Mám rád historii, obrazy a operu. Na Bítově pořádám Kulturní léto, které je moje velká radost. Baví mě setkávat se s lidmi a občas přednáším nebo dělám besedy o zdraví.

Proč jste si pro vstup do politiky vybral právě hnutí ANO?

Protože mi sedí důraz na výsledek a praktické řízení. Já nejsem člověk, který by vstupoval do komunální politiky kvůli velkým ideologickým debatám. Na ulici mi nikdo neříká: „Pane Palšo, vysvětlete mi svůj filozofický pohled na správu obce.“ Lidé mi říkají: „Tady je díra.“ „Nemám pediatra.“ „Nemám kde zaparkovat.“ „Syn tady nesehnal bydlení.“ „Proč je tenhle dům deset let prázdný?“ A to jsou přesně věci, které chci řešit.

Nebojíte se, že politika člověka semele?

Možná semele, ale já do toho nejdu kvůli funkci. Mám svou profesi, podnikání, práci, která mě baví. Nepotřebuji si politikou vyřešit život a možná právě proto do ní můžu jít docela svobodně. Když budu přesvědčený, že je něco pro Znojmo správně, budu za tím stát. A když udělám chybu, raději řeknu „udělal jsem chybu“ než tři týdny vysvětlovat, že to vlastně chyba nebyla.

Starosta má spoustu povinností, schůzek a reprezentace. Jak chcete zabránit tomu, abyste po roce skončil zavřený na radnici stejně jako politici, které dnes kritizujete?

Jednoduše, budu z té radnice pravidelně vyrážet do ulic mezi lidi. A tím nemyslím na oběd. (smích) Chci mít pravidelný den, kdy nebudu přijímat lidi v kanceláři, ale půjdu já za nimi. Do obchodu, školy, firmy, na sídliště, mezi seniory. Bez delegace a bez pěti lidí s deskami za zády. Protože mám jednu obavu. Když politik sedí příliš dlouho na radnici, začne mít pocit, že město je to, co vidí z okna své kanceláře. Není. Město je maminka, která půl roku shání doktora pro své dítě. Táta, který ráno složitě veze dítě do školky. Člověk, který otevřel obchod a počítá každou korunu. Senior, který se bojí večer projít určitou ulicí. A jestli přestanete tyhle lidi potkávat, můžete mít sebelepší tabulky, ale už vlastně nevíte, co řídíte.

Působíte velmi sebevědomě. Co když ale zjistíte, že ani vy Znojmo rozhýbat nedokážete?

Pak nemám dál na radnici co dělat. Myslím to vážně. Nechci být dvacet let komunálním politikem, nechci si z politiky udělat zaměstnání. Chci dostat příležitost ukázat, že se Znojmo dá řídit jinak. Dejte mi čtyři roky. A potom se neptejte, co jsem slíbil. Podívejte se kolem sebe. Jestli nebude vidět rozdíl, budu poslední člověk, který bude lidem vysvětlovat, že potřebuju ještě jedno volební období, protože teď už to určitě vyjde. Čtyři roky jsou dlouhá doba a za čtyři roky se dá spousta věcí připravit, spousta věcí postavit a spousta problémů posunout. A pokud se nic nezmění, pak jsme tu práci prostě neudělali dobře.

-st-

Zadavatel: ANO 2011

Zpracovatel: ANO 2011

Souvisí s: Volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10 října 2026

Více informací: www.anobudelip.cz/cs/financovani/oznameni-o-transparentnosti

Oznámení o transparentnosti: