Průchod na Loucké je ostudou Znojma

Dokonalost se skládá z maličkostí, ale dokonalost maličkostí rozhodně není. Tento slovní obrat mě napadne, když procházím průchodem po ulici Loucké v areálu Louckého kláštera, lépe řečeno důstojnického pavilonu.

Toto není dobrá vizitka pro majitele. Zde není třeba komentáře…  foto: -eis-

Nemalým nákladem bylo zrekonstruováno informační centrum v Louckém klášteře, které je skutečně velice pěkné. Za to patří i dík radnici, která dokázala na tuto velmi drahou rekonstrukci zajistit velice slušnou dotaci. 

Ovšem při průchodu „tunýlkem pro pěší“ mě jímá vztek. Kdysi krásně opravené prostory se staly cílem sprejerů či toaletami pro některé procházející. Poházené papírky, nedopalky z cigaret, pomočené stěny i exkrementy na zemi nejsou právě dobrou vizitkou majitele, kterým je Město Znojmo. Pokud někdo znečistí prostor poprvé, pro dalšího to není problém opakovat, a tak se někteří lidé tomuto pěšímu průchodu vyhýbají a raději jdou po komunikaci pro automobily. „Chodím tudy do města velice často. Nemám odvahu jít po silnici a když jdu průchodem pro pěší, zvedá se mně žaludek,“ konstatovala jedna z obyvatelek dolní části Znojma, která si nepřála být jmenována, ale redakce její totožnost zná.

Maně mně přišel na mysl zvyk mnohých v panelových domech. Za prahem v bytě je vzorně uklizeno, ale co je přede dveřmi, jako by mne to nemělo vůbec zajímat. Průchod na Loucké ulici je pro hosty návštěvnického centra přicházejícím z města pěšky takovým panelákovým prahem - uvnitř huj, venku fuj. Chápu, že udržet pořádek na sto procent zde není možné, ale jednou za čas by mohl kdosi zodpovědný přijít a prostor uklidit. Možná by nebylo na škodu osvětlení tmavých prostor, kterými se mnohé ženy večer či v noci bojí procházet. Co když za temným rohem někdo číhá.

Je škoda, že tato skvrna na tomto areálu přetrvává, byť na tuto skutečnost bylo upozorňováno. Škoda, že tudy nechodí třeba pěšky do práce někdo z čelných představitelů města. Možná, že by bylo v těchto v současnosti odpudivých prostorách pravidelně uklizeno.

Jiří Eisenbruk