O důležitosti pohledu odsud tam, ale i odtamtud sem

V minulém čísle vzbudil – zcela pochopitelnou – čtenářskou pozornost unikátní snímek Iva Hubeného, jemuž se podařilo v mírném oparu červnového rána vyfotografovat horkovzdušný balón, který plul nad Znojmem v okamžiku, kdy na kratičký moment bezmocně uvízl nabodnut na zdejší radniční věži.

Vzápětí se naší redakci pohotově ozvala Alžběta Hortová, která se v inkriminovanou chvíli nacházela tam, kde byla vyfotografována, aniž by to ovšem tušila. Uvnitř zmíněné montgolfiéry, která pochází z dávné dílny bratrů Josefa a Jakuba Montgolfierových.

Francouzští bratři začali psát dějiny vzduchoplavby v šestém měsíci roku, tedy ve stejný termín, ale o několik set let dříve, než pan Hubený stiskl spoušť svého aparátu. 

Dne 5. června 1783, však byla pasažérem balónu – tenkrát opatrnicky úmyslně – posádka nelidská. Beran s kachnou a kohoutem. Tehdejší vědecká obec totiž usoudila, že v atmosféře se mohou nacházet jedovaté plyny, které by mohly první odvážné letce ubezdušit…

Žel, jest už v povaze člověka, že když mu jde takzvaně o kejhák, nastrčí raději nikoliv kůži vlastní, nýbrž cizí. Nejčastěji zvířecí. A je mu lhostejno, jak krutým způsobem to němá tvář odskáče (viz kupříkladu drastický osud Lajky, prvního psa ve vesmíru obětovaného na oltář sovětské kosmonautiky). 

Inu, jest nadmíru poučné věci nazírat z protilehlých úhlů.

V našem popisovaném případě balónu znojemského však osazenstvo koše zvířecí nebylo. Rodina paní Alžběty Hortové si let náramně užívala, čehož důkazem byly i zaslané fotografie, které nám autorka laskavě poskytla ke zveřejnění.

Uvítali jsme tuto možnost už jen kvůli tomu, že jsme si důkazním způsobem ověřili nejen fakt, jak v totožném časovém úseku vypadá pohled odsud tam (ze země na balón), ale i odtamtud sem (z balónu na zem).

Mimochodem řečeno je nutno zmínit specifickou užitečnost zpětného zrcátka. 

Vždyť už Søren Kierkegaard (1813-1855), hloubavý dánský psycholog a filosof, neochvějně věřil, že život může být pochopen jen pohledem nazpět, avšak prožíván pouze směrem kupředu.

Horkovzdušný balón pak zůstává místem, v němž lze celkem snadno s panem Kierkegaardem souhlasit.

Vlastimil Mrva

foto: Ivo Hubený

a Alžběta Hortová