Křídlůvky slaví 770 let. „Těšíme se na každého, kdo přijde,“ zve starosta

Křídlůvky si letos připomínají 770 let od první písemné zmínky. Oslavy vypuknou 12. července. Tato malá vinařská obec má nejen bohatou historii, ale i ambiciózní plány do budoucna.
 O minulosti, současnosti i vizích jsme si povídali se starostou Zbyňkem Sobotkou, který obec vede už druhé volební období. Zajímavostí je, že třicetiletý Zbyněk Sobotka stojí v čele nejmladšího zastupitelstva v celé republice.

Pane starosto, obec Křídlůvky letos slaví 770 let od první písemné zmínky. Víte, o jaký zápis šlo a čeho se týkal?

Ano, šlo o zmínku z roku 1255, kdy hrabě Boček z Berneka a Nidy ve své závěti daroval Křídlůvky klášteru ve Žďáře nad Sázavou, který sám založil. Je to nejstarší známý zápis o naší obci. Nicméně věřím, že historie obce sahá mnohem dál – už tehdy šlo o zavedenou obec.

Jak vlastně vznikl název obce?

Souvisí s Českými Křídlovicemi, dnešní součásti Božic. Podle tradice měly přijít z Křídlovic (tehdy německy Grillowitz) blíže k Dyji německé rodiny. A asi si s sebou přinesly i název obce. Později byl zmatek v tom, kde je Grillowitz, jestli u Božic nebo tady níže u Dyje. Obě sídla používala stejný název. Názvy se proto později upravily, aby se sídla rozlišila. Zdejší sídlo se začalo nazývat Klein Grillowitz, tedy Malé Křídlovice, což se později zkrátilo na Křídlůvky.

Kolik obyvatel měla obec dříve a kolik dnes?

V 18. století zde žilo asi 170 lidí. Nejvíc, kolem 660, jich bylo před druhou světovou válkou – všichni byli Němci. Dnes máme 250 obyvatel.

Po válce byli Němci odsunuti. Kdo obec znovu osídlil?

První osadníci přišli z Vlčnova a Dolního Němčí na Uherskohradišťsku. Postupně přicházeli další z Brna, Olomouce, Zlína a jiných okresů či ze Slovenska. Druhá vlna přišla ze zahraničí – z Volyně, Rumunska a Maďarska.

Plánujete další rozvoj?

Ano, připravujeme projekt na 22 stavebních pozemků. Počítáme, že by mohly přilákat až 50 nových obyvatel a pomoci nám překročit hranici 300 obyvatel. Náklady na zasíťování by se měly pohybovat ve výši 29 milionů korun.

To je poměrně dost peněz na takto malou obec. S jakým rozpočtem hospodaříte?

Zhruba s pěti až šesti miliony korun ročně. Máme něco naspořeno, zbytek pokryjeme úvěrem, který bychom chtěli splácet z výnosu prodeje pozemků. 

Ještě k zajímavostem obce. Mají Křídlůvky slavné rodáky?

Mají. Bydlí tu například atlet Jan Leitner, několikanásobný mistr Československa a také mistr světa a Evropy ve skoku do dálky. Je také prvním Čechem, který skočil do dálky přes osm metrů. Dříve zde bydlel i Tomáš Horák, který je známý tím, že objel Českou republiku na jednokolce. Dokonce na ní dojel až za polární kruh. Při této cestě projel přes třináct zemí.

A co pamětihodnosti? Najdeme v Křídlůvkách nějaké?

Máme zvonici zasvěcenou sv. Gorazdovi a jeho druhům – to je poměrně unikátní. Na návsi stojí kaplička sv. Cyrila a Metoděje a sloup se sochou sv. Antonína Paduánského, starou asi 200 let. Historie samotného sloupu sahá až do 17. století. Okolní krajina je plná božích muk a křížků – pozůstatků silně věřícího německého obyvatelstva.

Jak vypadá znak obce?

Zelenožlutý štít se zlatým hroznem, stříbrným hadem a šestilistou květinou. Hrozen symbolizuje vinařství, had se objevoval na historických pomnících, květina je z obecní pečeti. Znak máme od roku 2019, kdy nám ho schválil Senát Parlamentu České republiky. Je to takový modernější znak, jehož podoba zvítězila u občanů, kteří jej vybrali ze šesti návrhů. 

Jaké vyžití Křídlůvky nabízí? Najdeme u vás hospodu, sportovní či kulturní život?

Fotbal skončil v 90. letech, na hřišti je dnes fotovoltaika. Hasiči stále fungují, i já jsem jejich členem. Hospodu jsme měli, ale bohužel zanikla. Proto jsme se rozhodli zřídit z podnětu občanů obecní. Pořádá se zde mnoho kulturních akcí. Nedávno byly krojované hody s dětskou chasou, máme dětské dny, masopusty, otevřené sklepy, košty vín a jiné akce.

Co všechno obnáší práce starosty v tak malé obci?

Od sekání trávy až po psaní obecního zpravodaje. Máme sice paní účetní, která mi zároveň pomáhá i jako administrativní pracovnice, a dva další obecní zaměstnance, ale na rozdíl od větších měst se tu nemůžeme spoléhat na rozsáhlý úřednický aparát. Kromě vedení obce se tak věnuji také péči o zeleň, komunikaci s občany, grafické práci, a dokonce i řešení sousedských sporů – což sice oficiálně nespadá do kompetencí starosty, ale je to často nevyhnutelné. Velkou roli v práci starosty hraje psychologie – musí vědět, jak lidé uvažují, jak s nimi efektivně jednat a jak se vyrovnat s tlakem.

Co vás na funkci baví?

Možnost něco reálně změnit. Do zastupitelstva jsem šel, protože jsem cítil, že mohu něčím přispět. Nakonec z toho byl starostenský mandát na plný úvazek.

Jaké máte vize do budoucna?

Rád bych viděl do budoucna posílení komunitního života a propojení obyvatel napříč generacemi i spolky. Po covidu jsem si všiml, že se v obci vytvořily menší uzavřené skupiny, a mým přáním je tyto bariéry překonávat a podporovat soudržnost. Mezi hlavní rozvojové priority nyní patří zasíťování nových stavebních pozemků, výstavba nové obecní hospody a do budoucna také nejspíš řešení vodovodu – protože dnes je obec závislá výhradně na studnách. Vody tu máme naštěstí dost, vyvěrají tu silné podzemní prameny. Říká se, že Křídlůvky leží na jezeře – podloží tvoří písek a v některých místech se na vodu narazí už v hloubce kolem 1,2 metru. Běžná hloubka studní je tři až čtyři metry. Já osobně se chystám na podzim funkci starosty předat, z vlastní vůle, osobní život mě přiměl tento krok udělat. Aktivní v rozvoji obce budu ale i nadále a funkci, a tu hlavní práci, převezme místostarosta, pan Jakub Pacík. Jsem si jistý, že obec bude i dále v dobrých rukou.

Jaké spolky v obci působí?

Nejstarší jsou hasiči (vznik 1945), pak svaz žen, vinařský spolek, spolek Křídlůvky dětem a nejnověji spolek šipkařů. Všechny spolky se podílejí na kulturním děním, za což jim patří velké poděkování. Všech pět místních spolků nám pomáhá také s organizací oslav výročí obce. Na přípravách pracujeme už rok.

Na co se mohou lidé během oslavy 770 let obce těšit?

Program bude opravdu bohatý. Přes den zahraje dechová kapela Šohaj, večer pak moderní hudební skupina Sabrin. Chystáme výstavu historických fotografií z obce – máme jich připraveno kolem dvou tisíc. Děti se mohou těšit na animační program, skákací hrady a další zábavu. Nebude chybět ani občerstvení, stánky s místními vinaři a ochutnávka vín, kterou povede náš místostarosta Jakub Pacík, který je zároveň předsedou vinařského spolku.

Součástí programu bude i komentovaná procházka obcí, kde návštěvníkům přiblížím její historii. Té se věnuji dlouhodobě, a právě k této příležitosti vychází i nová kniha o dějinách Křídlůvek, kterou jsem s pomocí ostatních osobně připravil.

Co vás při historickém bádání nejvíce zaujalo?

Je toho hodně. Překvapil mě například vývoj řeky Dyje. Z některých pramenů se mi podařilo dohledat, jak vypadala dříve, než se za komunismu začalo koryto narovnávat. Dříve tekla blíž k obci a měla mnoho meandrů a vedlejších větví. Zajímavá ale smutná je i historie poválečného vysídlení, kde bohužel nechybělo násilí z obou stran. Zajímavé jsou i archeologické nálezy, kterých je v okolí mnoho. Poblíž obce se nalezla například římská mince z 2. století, bronzové nástroje, římské součásti oděvů, knoflíky Napoleonových vojáků nebo pravěké ozdoby z mušlí. 

Závěrem – co byste chtěl vzkázat čtenářům?

Rád bych všechny pozval – občany, rodiny, přátele i návštěvníky z dálky – aby přišli a užili si s námi tento výjimečný den.

Dominik Burdel