Jednotky ruské armády vstoupily na území Ukrajiny v úterý magického data 22. 2. 2022
Jednotky ruské armády vstoupily na území Ukrajiny v úterý s magickým datem 22. 2. 2022. Poté, co ruský prezident Putin nařídil armádě, aby zahájila „mírovou misi.“
Že se tak stane právě v tento den, předpovídali ve Znojmě s udivující jistotou Ukrajinci, co zde pracují. Povídali si o tom ještě před tím při nedělní pravoslavné liturgii v kostele svatého Rostislava.
Rusové jsou totiž podle nich pověrčiví a věří na vliv výjimečné kombinace čísel víc než u nás v Evropě.
Jejich vojska pak pokračovala postupně do vnitrozemí směrem na Kyjev, situace se stále vyvíjí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ráno uvedl, že hlavní město nečelilo takovému útoku od napadení nacisty. Trochu se nabízí i další asociace, aniž by se tím měla dokazovat nějaká spojitost.
Je známo, že Hitler a další fašističtí vůdci nepochybovali také o moci magie a čísel, přihlíželi k tomu i při vymýšlení vojenské strategie.
Zcela jinak vnímají ale čísla ti, co napadené Ukrajině pomáhají. Zcela reálně, tedy především řečí finančních šeků. Charita České republiky vyhlásila nyní například veřejnou sbírku. Ze svého krizového fondu zároveň uvolnila půl milionu korun na bezprostřední pomoc.
Samotná oblastní znojemská charita tuto zkoušenou zem podporuje ale už od roku 1999, původně jen v Zakarpatské oblasti, postupně iniciativu rozšířila až k okupovanému Doněcku.
„Ta zpráva o vývoji na Ukrajině mě velmi zasáhla a jsme z ní velmi smutní,“ říká ředitel Evžen Adámek, který zemi pravidelně navštěvoval a řadu lidí tam zná. „Dostávám teď odtud aktuální zprávy a nejsou veselé. Náš dosavadní spolupracovník, otec Sergej, který působí právě na východě, se jen ozval, že teď nemá čas, aby se podrobněji rozepsal, dál se odmlčel. Také jsem dostal zprávu, že odváželi děti do bezpečí z místa, které je už jen sto padesát kilometrů od Lvova, je to hrozné.“ Lidé na Ukrajině jsou podle Evžena Adámka odhodlaní svou vlast bránit a tím jsou v obrovské výhodě oproti Rusům, co tam jen přijeli na něčí příkaz. „Ukrajinci, jak jsem je poznal, jsou obdivuhodní. Klidní a stateční i za kritické situace, kterou právě prožívají. Tím víc mě mrzí nebezpečné úvahy o tom, že je vina na obou stranách. Jsou připraveni za svoji vlast položit i svůj život. To jim přece nelze vyčítat.“
Alžběta Janíčková