Božice slaví 800 let: „Pořád jsme vesnice se silnou sounáležitostí,“ říká starosta Jiří Čada

Obec Božice letos slaví významné jubileum – 800 let od první písemné zmínky. Při této příležitosti jsme si povídali se starostou Jiřím Čadou o historii, současnosti i budoucnosti obce, která si uchovává svůj venkovský ráz, ale zároveň se nebojí rozvoje. A jak níže vyzdvihuje starosta, obrovský důraz obec klade také na životní prostředí.

Pane starosto, co pro vás osobně znamená vést Božice právě v roce tak významného výročí?

Je to čest i závazek. Od roku 2010 jsem působil jako místostarosta, v roce 2022 jsem se stal starostou. A zrovna na mě vyšlo období oslav 800 let od první zmínky o Božicích – to není málo. Chceme si to připomenout důstojně, ale i radostně, pro lidi.

Jak jste se vlastně k politice dostal?

Byla to trochu náhoda – nebo spíš možná touha po změně. S jedním kamarádem a předchozím starostou, dnes místostarostou Karlem Halou, jsme chtěli něco změnit. Dali jsme dohromady kandidátku a uspěli. Od té doby jsme součástí vedení obce.

Jaká byla vaše vize, když jste začínali?

Navázali jsme na vize našich předchůdců. Po revoluci se u nás hodně investovalo do bydlení. První porevoluční starosta Ing. Čurda měl vizi dostupného bydlení – stavěly se byty, postavil se pečovatelský dům.

Obec pod jeho vedením převzala také bývalou vojenskou posádku a přetvořila ji na byty. V době největšího rozmachu jsme jich měli kolem 150, dnes jich vlastníme asi 120, což je na obec s 1600 obyvateli opravdu hodně.

Přináší to obci zisk nebo spíš zátěž?

Obecní byty nám z hlediska rozpočtu určitý přínos přinášejí – zejména díky tomu, že motivujeme nájemníky ke zřízení trvalého pobytu, což se pozitivně odráží v rozpočtovém určení daní. Na druhou stranu je to ale i velký závazek. Řada bytových domů je starších a potřebují zásadní investice – od oprav střech, přes výměny kotelen až po zateplení a další údržbu. Takže se dá říct, že to s sebou nese jak přínosy, tak i nemalé starosti.

Oslavy 800 let – na co se mohou návštěvníci těšit?

Připravili jsme bohatý program pro všechny generace. Vystoupí Bohuš Matuš, ABBA Stars, Olympic revival, bude show s Deni a Teri, skákací hrad, stánky EGD, Lesů ČR, Heidelberg materials, na slavnostech se bude podílet i znojemská divize Vodárenské a.s.  a samozřejmě i místní menší firmy. Ukáže se i Železný Zekon. A chystáme i jedno velké překvapení, ale to si zatím necháme pro sebe.

A co samotná historie Božic? Co víme o počátcích?

První písemná zmínka je z roku 1225, kdy byl 25. dubna vysvěcen kostel svatého Petra a Pavla. Je to významná románsko-gotická památka, v okolí jedna z nejcennějších. Kromě něj tu máme i barokní faru z konce 17. století a matriky sahající do roku 1683. Osídlení je ale mnohem starší – až do mladší doby kamenné. Zajímavostí je, že pod Božice byly pod tento název v 50. letech minulého století sloučeny se sousedními Českými Křídlovicemi.

Božice mají zajímavý znak. Můžete ho přiblížit?

Obec Božice ve svém znaku nese symboly, které přímo odkazují na patrony místního kostela svatého Petra a Pavla. Na modrém štítě jsou zlaté zemědělské nástroje – radlice a krojidlo, které připomínají zemědělskou tradici regionu. V samotné radlici je umístěn červený gotický klíč obrácený doleva, v krojidle pak červený meč. Tyto atributy symbolizují svaté Petra a Pavla: klíč je znakem svatého Petra, který podle tradice držel klíče od nebeské brány, a meč představuje svatého Pavla, symbol jeho mučednické smrti a Božího slova jako „ostří meče“. Znak tak spojuje historii, tradici i duchovní odkaz obce, která je s těmito dvěma významnými světci úzce spjata. Svatý Petr je tradičně zobrazován právě s klíči, které symbolizují klíče od nebeské brány, neboť podle křesťanského učení mu Ježíš svěřil moc nad nebeským královstvím. Svatý Pavel je naopak často zobrazen s mečem – připomínkou jeho mučednické smrti a Božího slova, které je přirovnáváno k ostří meče.

Dle dostupných demografických údajů Božice mírně populačně rostou. Plánujete další rozvoj?

Ano. Vzniká 39 stavebních parcel, prioritně pro místní. Měl jsem radost, kolik mladých lidí má o pracely zájem. Nechceme se stát velkou aglomerací, ale chceme, aby u nás mladí zůstávali. Božice by měly zůstat vesnicí s kvalitou života.

Jak jste na tom s občanskou vybaveností?

Snažíme se nabídnout lidem vše potřebné – máme školu s kapacitou až 300 žáků, kam dojíždějí děti z okolních obcí. Plánujeme výstavbu nové školky a zdravotního střediska pro praktického lékaře, zubaře i potenciálně pediatra. Máme kanalizaci, vodovod, lesy, rybníky, mokřady. Zmínit musím i Domov Božice, krajské zařízení pro seniory, nazývaný místními Klášter, který je jako stavba dominantou obce. Božice jsou svým způsobem stále středisková obec, jak to bylo dřív.

V Božicích má výsadní postavení příroda. Co všechno tu najdeme?

Příroda je u nás obrovskou hodnotou, kterou si chceme udržet. Máme 80 hektarů obecních lesů, o které se staráme – na základě hospodářského plánu dřevo těžíme a prodáváme místním jako palivové. To je pro naše občany dalším benefitem. V blízkém okolí máme také soustavu pěti rybníků a unikátní mokřady – asi 8 hektarů. Ty jsou chráněné jako přírodní památka kvůli výskytu kuňky ohnivé, což je silně ohrožený druh žáby.

Na mokřadech pravidelně bádají odborníci z Mendlovy univerzity  a znojemského muzea, a já bych si moc přál, aby zde vznikla naučná stezka – pro děti i dospělé. Věřím, že by to spojilo ekologii, vzdělávání a volnočasové aktivity.

V Božicích najdeme ale i další chráněné druhy. Které to jsou?

Na rozlehlé planině mezi Hrádkem a Boroticemi hnízdil drop velký – podle odborníků byl znojemský okres dlouho jediným pravidelným hnízdištěm tohoto kriticky ohroženého ptáka v celé republice. Bohužel snahy o jeho návrat k nám se zatím míjí účinkem. Nově máme také kolonii syslů na bývalém letišti. A pak například břehule – drobné vlaštovkovité ptáky, které hnízdí ve stěnách naší pískovny. Je to nádhera sledovat ten život.

A právě k pískovně máte výhrady. Proč?

Firma provozující pískovnu získala povolení zavážet vytěženou plochu stavebními materiály v rámci rekultivace. Oficiálně se tedy jedná o rekultivaci, ale přiznávám, že jsme to u nás na obci zpočátku vnímali spíše jako formu skládky – i tak jsem se tehdy veřejně vyjádřil. Nešlo však o snahu vyvolávat konflikt, ale o obavy z možných dopadů na přírodu v okolí. V rámci procesu EIA jsme si však jako obec prosadili možnost dohledu nad tím, jaký materiál je navážen a jak rekultivace probíhá. S provozovatelem firmou Heidelberg materials a.s. nyní vedeme věcnou komunikaci a naším cílem je, aby vše probíhalo pod kontrolou a s co nejmenším dopadem na životní prostředí a kvalitu života obyvatel.

Zní to, že u vás ekologie není jen fráze.

Rozhodně není. Já jsem sám myslivec, takže vztah k přírodě mám od dětství. A myslím, že to je i obecní filozofie – nechceme velké zásahy, nechceme aglomeraci, chceme klidný a udržitelný rozvoj.

Božice ale i přesto rostou. Jak to zvládáte?

Pomaličku stále rosteme. Teď připravujeme 39 nových stavebních parcel, které jsme nabídli prioritně místním – a opravdu mě potěšilo, jak velký zájem projevili mladí lidé, kteří tady vyrůstali. Chceme, aby zůstávali v Božicích a zakládali tu rodiny. Je to radost vidět, že to tu mají lidé rádi.

Jaký kulturní život v obci v současnosti probíhá?

Hlavními tahouny v oblasti kultury jsou hasiči a fotbalisti. Hasiči tradičně pořádají fašank a společně fotbalisty se ob rok střídají v pořádání hodů. Máme i aktivní kulturní komisi, která organizuje například Dámskou jízdu, Den matek, Retropárty, rozsvěcování stromečku a tak dále. V obci je stále živo.

Co dalšího chystáte v oblasti investic?

Aktuálně pracujeme na několika projektech. Například připravujeme revitalizaci návsi a navazující veřejné zeleně – máme už hotovou vizualizaci a pracujeme na projektové dokumentaci. Dlouhodobě se také snažíme o opravu části průtahu obcí, což je téma, které řešili předchozí starostové už od 90. let.  Teď se již aktuálně pracuje na projektu a my věříme, že Jihomoravský kraj naše volání vyslyší a zařadí opravu mezi investiční akce příštího roku. 

Dále jsme byli u Ministerstva životního prostředí úspěšní se žádostí o dotaci a nyní finalizujeme administrativu k realizaci Re-use centra, které by mělo pomoci s ekologickým nakládáním s odpadem. 

Nechci si stěžovat, ale na rovinu – je to náročná práce. Každý nový záměr znamená spoustu administrativy, vyjednávání a rozhodování. A ano, někdy si člověk opravdu pomyslí, že by bylo jednodušší nedělat nic, jen udržovat, co už funguje. Ale toto rozhodně není můj styl – a hlavně to není dobré pro obec.

Lidé mají spoustu nápadů, podnětů, někdy i kritiky – a to je dobře. Znamená to, že jim na obci záleží. Cítím obrovskou zodpovědnost a mojí rolí je ty podněty zachytit, posoudit, odpracovat a zároveň se snažit držet směr. Snažím se, aby Božice neztratily svůj venkovský charakter, ale zároveň držely krok s dobou. Chci, aby se tu dobře žilo – nejen dnes, ale i za deset, dvacet a více let. A i když je to někdy opravdu těžké, pořád mě to baví. Protože když vidím, že věci mají smysl a že se Božice posouvají dopředu, víc nepotřebuju.

A kdybyste měl Božice jednou větou charakterizovat?

Jsme pořád vesnice – s důrazem na životní prostředí, se silnou sounáležitostí a komunitním duchem.

Dominik Burdel