Divoký zelinář - přeslička

Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina. V průběhu roku se ukáže ve dvou barevných podobách se zcela odlišným posláním. Zelené letní lodyhy dorůstají výšky i více než padesát centimetrů jsou přeslenitě větvené, rýhované s lodyžními žebry téměř hladkými a slouží k výrobě asimilátů. Jarní menší hnědé vytváří nápadný výtrusnicový klas a slouží k rozmnožování.

Co a jak využít?

Jako léčivé se využívají letní zelené rozvětvené prýty, suší se a míchají do čajových směsí. Nejvhodnější forma je odvar, ale možný a dobrý je i nálev. Ve fytoterapii se přesličky užívá na zástavu krvácení. Vyzdvihovány jsou i protizánětlivé, protirevmatické a močopudné účinky. Přeslička příznivě působí na kvalitu pleti, nehtů a vlasů. K jídlu jsou dobré jarní nezelené lodyhy, povaříme je a podáváme jako chřest.

Přesličku rolní je nesmírně důležité dobře rozlišit od přesličky bahenní, která obsahuje alkaloidy – ze zahraničí byly popsány i smrtelné otravy. Jak je tedy rozeznat? Není to zase tak těžké, jak by se mohlo zdát, dobrá přeslička rolní má první článek lodyžních větví delší než příslušnou lodyžní pochvu. Nepoužitelná bahenní to má přesně naopak.

Komě přesličky rolní mají lodyžní článek delší než lodyžní pochvu ještě další tři netoxické druhy. Prvním z nich je přeslička lesní, ta ale roste především v lese, je subtilnější a lodyžní větve má ještě až dvakrát větvené. Znak sedí také na přesličku největší, ta je naopak výrazně mohutnější s tlustými nerýhovanými lodyhami. Nejpodobnější je vzácná přeslička luční, na rozdíl od přesličky rolní má ale větve převislé a na průřezu třížeberné.

Ing. Radomír Němec, Ph.D.

Jihomoravské muzeum Znojmo

Mgr. Vlastimil Mrva

(příště: RDESNO PTAČÍ)