Co je třeba dodržet při vysazování stromu

Tuto otázku jsme položili odborníkovi na problematiku školkařství Tomáši Letochovi, jednateli slupské školkařské firmy Ökoplant International, která je velkopěstitelem školkařského materiálu.

Nejlepší je nakupovat ovocné stromy přímo ve školkách, kde jsou stromky po vyorávce správně skladovány. To se nedá říci o všech hobbymarketech či jiných prodejnách, kde nebývá uložení ideální. Pak může být pěstitel zklamán, když se následující jaro po stresujících podmínkách neprobudí stromek k životu.

Nejvhodnějším měsícem pro výsadbu ovocných stromků je listopad. Je zásadní, aby stromky ve školce nebyly vyorány předčasně, ideální je konec října či počátek listopadu, což se týká i peckovin, které se dříve vysazovaly spíše na jaře. Když se stromek vysadí na podzim, dostane celou zimní vláhu a půda mu přilne ke kořenům a na jaře může začít rašit. 

Důvodem, proč nesázet peckoviny na podzim, byly razantnější zimy s velmi nízkými teplotami, které trvaly dlouho. Stromky ve výsadbě nezmrzly, ale uschly, mráz z nich vytáhl vodu. Jarní výsadba klade vyšší nároky na závlahu, aby se strom dobře ujal. Pokud sázíme až na jaře, stromky z podzimní výsadby v tuto dobu již raší. 

Co neopomenout při nákupu? 

„Jako laik bych měl zkontrolovat, zda je na stromku visačka nejlépe modré barvy či s modrým pruhem a na tiskárně vytištěný název odrůdy a podnože. Modrá visačka znamená, že materiál byl kontrolován inspektorem ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v průběhu celé vegetace. Navíc je na visačce identifikační číslo školkaře. Důvěru ve mně nebudí, pokud se stromek vytáhne z nějaké hromady a teprve pak se na něj připevní označení odrůdy. S takovým postupem se naštěstí ve školce nesetkáme. Pak se podívám, zda je kořenový systém dostatečně hustý, zda není kůra svraštělá, samozřejmě by měl mít rovný kmínek a rovnoměrně rozmístěné větve,“ radí Tomáš Letocha.

Neméně důležitý je transport z ovocné školky na místo vysazování. Zásadní je ochrana kořenového systému ovocného stromku, aby nedošlo k vysušení, což se může stát při dopravě na přívěsném vozíku na delší vzdálenost. Stromek by neměl být delší dobu uvnitř auta na slunci. Důležité je před výsadbou namočení stromku do vody zhruba na jeden den. Pokud můžeme uložit stromek do vody celý, nejen jeho spodní část, pak můžeme tuto dobu zkrátit. Uložení do vody není vhodné opomenout, nestačí po výsadbě strom jen dobře zalít. Ve vodě si stromek nabere více vody. Pak odstřihneme ulomené či poškozené kořeny, které lehce zakrátíme. Do vykopané jámy s kůlem pro fixaci stromku nalijeme vodu, připevníme stromek a prosypáváme půdu, aby dobře obalila kořeny. Místo očkování nebo roubování musí být asi deset centimetrů nad zemí. Když půda později slehne, je vhodné její doplnění. V případě suché zimy v některý bezmrazý den ještě stromek zalijeme. Po zasazení provedeme řez, kdy zkrátíme korunku o dvě třetiny, aby byl správný poměr mezi kořeny a větvemi. 

Pokud chceme pohnojit stromek stájovým hnojem, musí být uleželý. Dáváme jej na dno jamky, překryjeme aspoň deseti centimetry půdy a pak pokračujeme ve výsadbě. Pokud jej nemáme, použijeme umělá hnojiva bez obsahu chlóruj, například Cererit. Hrstku nasypeme v únoru, což opakujeme v průběhu jara ještě třikrát. Okolí kmínku udržujeme v bezplevelném stavu. 

Pokud není jiná možnost, odstraníme ze starého stromu maximum kořenů. Ty totiž rozkládají mikroorganismy, které by následně mohly poškodit kořeny nově zasazených stromů. Vykopanou půdu zbavenou starých kořenů promícháme s uleželým kompostem a prosypeme k novému stromku.

-eis-