Utajovaný kryt měl chránit jenom pohlaváry

Zasvěcení o tajemném podzemním krytu ve Znojmě údajně věděli, ostatní si o něm ovšem pouze šuškali. Reálná existence někdejšího protiatomového objektu z poválečného období, který byl ukryt před zraky veřejnosti v podzemí, byla v minulých dnech definitivně a neodvolatelně potvrzena.

Podzemní kryt objevili zcela náhodou pracovníci znojemského podzemí zhruba před dvěma lety při pokládání optického kabelu.

Znojemská Beseda se tuto unikátní technickou památku chystá ovšem zpřístupnit veřejnosti. Informace o těchto skutečnostech zazněla na posledním jednání znojemského zastupitelstva.

Některé otazníky ovšem i nadále zůstávají.

Otevření unikátního objektu potvrzuje rovněž ředitel Znojemské Besedy František Koudela.

„Kdy dojde k otevření, přesně nevíme. Expozici máme připravenou, do měsíce jsme schopni ji zpřístupnit návštěvníkům. Záleží zejména na tom, kdy se podaří odboru investic a technických služeb znojemské radnice zajistit proražení asi pětimetrové komunikační spojnice, kterou se kryt napojí na současnou podzemní trasu. Jde o specifické a náročné práce.“

Původní vstup byl totiž ze sklepení Daunova paláce, který je dnes na Masarykové náměstí soukromým majetkem.

Konkrétnější termín zpřístupnění neví ani mluvčí Města.

Podle ní se tak stane až na podzim. Záměru dali zelenou ale už rovněž památkáři, podmínkou popsané destrukce je jen stavba podpůrné konstrukce kolem blízkého morového sloupu, který by mohl být ohrožen.

Připravovaná trasa má necelý kilometr a je rozdělená na tři tematické části.

„Začneme symbolicky ve středověku, kdy se kutalo samotné podzemí, součástí okruhu bude i protiletadlový kryt z druhé světové války, a skončíme v nově objeveném krytu. Našli jsme nedávno v archivu i původní mapu, něco jsme zjistili od pamětníků.

To vše se návštěvníci při prohlídce dozvědí,“ přibližuje podrobností Kamil Tomek, vedoucí podzemí.

Průvodci jim nicméně neřeknou, pro koho byl kryt s určitostí budován a kdy přesně. Stoprocentně se to neví. Podle názoru zkušeného památkáře Jana Kozdase je možno jeho vznik s největší pravděpodobností datovat do počátku padesátých let, tedy do doby vystupňované studené války mezi Východem a Západem, kdy se válečný konflikt reálně předpokládal.

„Byl to nejspíš bezpečnostní úkryt pro prominentní funkcionáře. To, kdyby nás napadli američtí imperialisté, aby soudruzi přežili. Podle jeho velikosti se v něm nemohli schovávat obyvatelé Znojma, na to byl kryt příliš malý. Tím více ovšem zůstává kuriózní,“ konstatoval Jan Kozdas.

To by i vysvětlovalo, proč byl tehdejšími pohlaváry utajován a proč se o něm nedochovala téměř žádná dokumentace.

V každém případě je cenným dokladem minulosti zahlcené paranoidní politickou psychopatií, doby, která se vymkla z kloubů.

Alžběta Janíčková