Znojmo se pokusí o zápis radniční věže do nejvýznamnějšího kulturního bohatství národa

Po vyhodnocení všech podkladů dospělo město Znojmo k závěru, že radniční věž, jejíž silueta je vnímaná jako symbol města, je historickým unikátem, který lze považovat za součást kulturního bohatství národa a která by si tudíž statut národní kulturní památky zasloužila. Pokud by se to podařilo, mělo by Znojmo už třetí národní kulturní památku na svém území.

Radniční věž by Znojmo na seznamu národních kulturních památek chtělo zejména ze dvou důvodů: jedním z nich je samozřejmě prestiž města, druhým, neméně významným důvodem a motivací, je získání dotačních prostředků na rekonstrukci památky s vyšší památkovou ochranou.

„Vedení města Znojma si plně uvědomuje, že v našem regionu se nachází spousta pozoruhodných památek. Podobně jako národní kulturní památka rotunda sv. Kateřiny a Loucký klášter přesahuje i radniční věž svými kvalitami region, a proto by na seznamu národního kulturního bohatství neměla chybět. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem proto budeme usilovat o zápis na tento seznam. Po přípravě všech podkladů bude návrh předložen vládě České republiky ke schválení,“ doplňuje starosta města Jakub Malačka.

Z jakých podkladů město vychází? V roce 2013 byl zpracován restaurátorský průzkum omítek ve třech patrech věže, který pro město Znojmo zpracovala akademická malířka Kateřina Knorová. Účelem bylo zjištění malířské výzdoby interiéru věže, která byla průzkumem objevena. V roce 2016 zahájilo Znojmo přípravné práce k obnově radniční věže. V této souvislosti zadalo město také zpracování stavebně historického průzkumu, ze kterého vyplývá, že radniční věž představuje nadregionálně významnou památku. Dřevěné konstrukce krovu, které pocházejí ve značné míře z doby stavby věže v letech 1447 – 1457, jsou základní a určující hodnotou tvořící architektonickou, památkovou a uměleckohistorickou podstatu objektu. Svým stářím, mírou zachování a unikátnosti složité tesařské konstrukce má nenahraditelnou historickou cenu

-kar-