Přestěhuje se na Alšovku část muzea nebo obchodní akademie?

Na posledním zasedání zastupitelstva v roce 2020 schválili zastupitelé uzavření memoranda o spolupráci mezi Znojmem a Jihomoravským krajem. To si vytyčilo za cíl také přesunout obchodní akademii z ulice Přemyslovců do budovy po bývalé zemědělské škole v Alšově ulici. Nyní však tiskový mluvčí Kraje Michal Cagala informoval, že při podepisování memoranda došlo v tomto bodě k chybě.

Podle původního scénáře totiž měly v budově na Alšově ulici v rámci dotace za více než sedmdesát milionů korun vzniknout depozitární prostory, expozice a technické zázemí Jihomoravského muzea.

Podepsané memorandum ale obsahovalo i zmíněný bod o přesunu střední školy z ulice Přemyslovců do Alšovy ulice a následný vznik administrativních, konzervátorských a dalších technických pracovišť muzea v budově bývalého kláštera klarisek, tedy nynějšího sídla zmíněné obchodní akademie.

„Došlo k chybě v komunikaci. Společné memorandum bylo zastupitelstvem přijato v upraveném znění, bez vypuštění bodu týkajícího se bývalého kláštera klarisek a budovy na Alšově ulici.

Další postup tedy bude spočívat v tom, že Kraj se Znojmem uzavře upravené memorandum, které již obsahovat uvedený bod nebude,“ sdělil Michal Cagala.

Podle historika Jiřího Kacetla se však jako logičtější krok jeví přesun střední školy na Alšovku, čímž by byly v ulici Přemyslovců položeny základy zrodu muzejní čtvrti. Obdobného mínění je také ředitel obchodní akademie Leoš Gretz.

„Takové řešení bych se zájmem přivítal a podpořil, protože by se zlepšily podmínky provozu celé školy. Bylo by to nejenom z historického a architektonického pohledu rozumné ve vztahu k vytvoření ucelené muzejní čtvrti, ale hlavně přínosné a funkční i pro naši školu. A to vzhledem k tomu, že naše stravovací zařízení a také domov mládeže, je přímo naproti budově bývalé zemědělské školy. Přesun školy by řešil dnes obtížné dopravování žáků do jídelny z obchodní akademie,“ řekl Leoš Gretz.

Podle ředitelky Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíry Durajkové by výhoda této varianty spočívala v návratu k historii, kdy objekty minoritského kláštera a obchodní akademie byly kláštery mužské a ženské odnože františkánského řádu. Ale z jejího hlediska převažují protiklady, neboť současné sídlo akademie nenabízí dostatečné kapacity pro veškeré potřeby a plánovaný rozvoj muzea.

„Muzeum patří k nejstarším na jižní Moravě s velkým sbírkovým fondem, který se dále rozrůstá a je potřeba zajistit jeho řádné uložení. Bohužel se potýkáme s velkými prostorovými a kapacitními problémy, o nichž každoročně ve zprávách o činnosti informujeme zřizovatele,“ uvedla Vladimíra Durajková.

Podle jejího názoru by v případě transformace budovy na Alšovce v muzejní objekt mohl vzniknout centrální depozitář, konzervátorské dílny, centrum regionální výuky, výstavní a expoziční prostor, multifunkční sál, ve venkovním prostoru pak expozice vinohradnictví a zemědělské výroby a dále i pódium a lavičky pro konání akcí.

Jak celá situace kolem stěhování školy nebo muzea do Alšovy ulice dopadne, není z důvodu rozporu v podepsaném memorandu a tvrzení mluvčího Kraje prozatím jasné.

-bur-