Nejsem členem spolku Obchvat, zato usedám v dopravní komisi

Jako občan Znojma sleduji výstavbu/nevýstavbu obchvatu, bohužel ne s radostí. Nejsem členem spolku Obchvat, ani nijak zainteresován majetkem na této stavbě. Problém vnímám jako řidič denně jezdící Znojmem.

Jsem sice členem dopravní komise města, ale tam se řeší k mému znechucení jen umísťování značek a jak omezit parkování ve městě…

Místní politiku už dělám jen okrajově, ale přece jen chci hovořit o tom, že nás nic povzbudivého nečeká.

Ve Znojemsku mi v únoru vyšel článek, kde jsem zhodnotil současný stav budování obchvatu města Znojma a s trochou pesimismu a ironie jsem popsal svá očekávání dalšího. Čekal jsem reakci především Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), které jako státní organizace odpovídá za výstavbu dopravní infrastruktury dálnic a silnic 1. třídy. Ale také jsem čekal reakci představitelů města Znojma, jehož se obchvat především týká, případně ostatních obci kolem.

Nejsem žádným dopravním odborníkem a právní kličky i správní řízení o dopravních stavbách jsou mi v mnohém nepochopitelné. Nicméně od mládí jsem se zajímal o dopravní stavby a posléze coby řidič jsem také mnohé najezdil. Již od sedmdesátých let minulého století se ve Znojmě mluví o obchvatu a rekonstrukci hlavních silnic, jejichž nynější směrování pamatuje Rakousko-Uhersko. Nicméně dnes žádný výrazný výsledek ve zlepšení dopravní infrastruktury nevidím.

Stavební úřad města Znojma vydal v červnu územní rozhodnutí na onen chybějící sedmsetpadesátimetrový úsek takzvaného obchvatu.
Spolek Obchvat si dovolil vůči jeho rozhodnutí podat odvolání, za to následně sklidil množství urážek hluboce přes čáru.
Jako člen dopravní komise města Znojma jsem považoval za téměř povinnou četbu přečíst oněch 180 stran územního rozhodnutí i oněch 600 stran textu odvolání účastníků řízení.
Nutno ale konstatovat, že to není vrcholné právnické dílo, jak to mnozí kritici nazývají, ale souhrn nevyřízených námitek z minulých dvaceti let, kdy už probíhá neúspěšné a mnohdy podivné územní řízení na obchvat Znojma.
A není v době textových editorů problém tyto námitky kopírovat, zvláště pokud nejsou dostatečně vyřizovány. Ony námitky vůči vydanému a po odvolání nepravomocnému rozhodnutí by se dalo shrnout do tří oblastí.

Za prvé: Žádost o územní rozhodnutí neobsahuje posouzení vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA. Přitom existují již tři rozhodnutí správních soudů, které toto požadují. Zhruba v roce 2015 evropská směrnice EIA ještě zpřísnila, takže pokud bychom chtěli schválit územní rozhodnutí bez EIA, musela by Česká republika z Evropské unie patrně vystoupit.

Za druhé: Vyhledávací studie na obchvat Znojma byla provedena v sedmdesátých letech minulého století a od té doby je vydávána jako jedině možná. Chybí jakékoli další varianty řešení. Od té doby se dopravní situace změnila, počet projíždějících vozidel se zmnohonásobil. Předmětný sedmsetpadesátimetrový úsek má navíc vést po patnáct metrů vysokém náspu plus s šestimetrovými vysokými protihlukovými mantinely.
Nabízí se dojem, že samo Ředitelství silnic a dálnic se této stavby hrozí a dělá vše pro to, aby stavba byla co nejdéle blokována.

Za třetí: Samo územní rozhodnutí je podle mého názoru napsáno zmatečně, není z textu vždy jasné, zda jde o citaci připomínky, či již o vyřešení, není vždy ani jasný výrok o zamítnutí námitek. Takže odvolání mají na čem stavět…

Nicméně diskuze o územním rozhodnutí na obchvat Znojma zcela zastiňují další dopravní stavby na Znojemsku.
Stačí se občas se podívat na stránky Ředitelství silnic a dálnic, kde je zveřejňován plán budování hlavních silnic v České republice zhruba v následujícím desetiletí.
Na silnici na Jihlavu se mají budovat dvě okružní křižovatky. Ta se silnicí Kravsko-Žerůtky se plánuje stavět v letech 2021-22 a podle mého názoru je kruhový objezd zde zbytečný.
Kruhový objezd o průměru asi padesáti metrů na znojemském návrší se plánuje začít stavět letos s dokončením také letos! Pomíjím skutečnost, že téměř navazuje na část obchvatu Znojma dokončenou loni, kde je několik mimoúrovňových křižovatek a kruhové objezdy nutí podstatně snížit rychlost.
Větším problémem zde je, že na znojemském návrší oba příjezdy z hlavní silnice jsou do kopce, což zvláště „zpříjemní“ rozjezd těžkým kamionům, zvláště v městské části Kasáren.
Úsekové měření rychlosti zde již nebude nutné, bude se zde jezdit průměrem tak 15 km/h. Přitom i zde se přímo nabízí trochu dražší varianta mimoúrovňové křižovatky s možným pokračováním rovně kolem Kasáren. Vyřešil by se tedy i problém dopravy touto čtvrtí města Znojmo, respektive kolem ní.
Osobně si myslím, že řešení okružní křižovatkou v tomto místě je šetření na nesprávném místě. Navíc z výkresové dokumentace je zřejmé, že projektant opět „zapomněl“ navrhnout „bypass zprava“, alespoň ve směru od Citonic do Znojma…

Letos se má také zahájit rekonstrukce silnice na Brno od dyjské křižovatky až do Pohořelic. Tedy nejfrekventovanější komunikace na Znojemsku spojující dvě největší města Jihomoravského kraje. Půjde o kompletní rekonstrukci založení silnice s úpravou výškových nerovností. Plánuje se ale jen dvouproudá komunikace v šířce 11,5 metru. Část křížení s vedlejšími komunikacemi bude úrovňová, část mimoúrovňová. Konkrétně bantická křižovatka bude úrovňová, jen se upraví „do kolma“ a přidají se do ní odbočovací pruhy, čímž se stane „smrtelnou“.
Už nyní je potřeba dosti adrenalinu, když do ní vjíždíte z vedlejší cesty. Nájezdy z Práčí se mají zrušit, respektive předělat na podjezdy bez možnosti najet na hlavní cestu. Zato na stávajícím obchvatu u Lechovic zůstanou tři úrovňové křižovatky, ale další oleksovická i mackovická křižovatka budou zase mimoúrovňové.

V Kašenci se plánuje rozšíření o autobusové zastávky a o prostřední ostrůvek, podobně jako je to nyní v Branišovicích, pochopitelně s patřičným omezením rychlosti.
Od miroslavské křižovatky, tentokrát mimoúrovňové, se plánuje souběh s původní komunikací ve vzdálenosti asi padesáti metrů až za odbočku do Suchohrdel u Miroslavi, kde se obě komunikace mimoúrovňově spojí. Původní silnice u miroslavského nádraží zůstane jako obslužná pro dopravní uzel u nádraží, na které již nyní nejezdí skoro žádné vlaky.
Křižovatka u Trnového Pole se plánuje jako mimoúrovňová, ale obě křižovatky v Branišovicích se plánují ponechat jako úrovňové včetně onoho přechodu s ostrůvkem, jen se trochu rozšíří a znepřehlední.

Celá rekonstrukce mi tedy připadá jako kočkopes bez systému a jakéhokoli významného přínosu pro plynulost i rychlost přesunu do Brna.
Bude to ale vykoupeno mnoha lety objížděk, které mnohdy budou dost řidiče bolet.
A výsledek?
Opět dvouproudá komunikace, kde je na celé délce obtížné bezpečně předjet případného „šneka“.
Dobrá, srovnají se terénní nerovnosti, takže protijedoucí auto se již tak lehce neschová. Ale intenzita provozu je taková, že předjetí ani tak nebude snadné. Přitom při troše dobré vůle a rozumu by se dala tato komunikace stavět jako tříproudá, respektive 2+1 se střídáním po asi dvou kilometrech.

Co říci závěrem?
Nic povzbudivého nás nečeká, a to je ještě otázkou, zda budou dodrženy plánované termíny výstavby. Koronavirové pouštění žilou omezí patrně prostředky státního rozpočtu na dopravní stavby.
Není zde žádná vize moderních komunikací, pouze renovace toho stávajícího, respektive minulého. Výstavba komunikací je drahá, ale právě proto by se mělo plánovat na mnoho let dopředu, ne dělat kočkopsy, které se budou později opět přestavovat.
Srovnejme jen, jak se jezdilo před padesáti lety, a jak nyní. Stejné silnice, jen více aut. Nicméně případný dnešní nedostatek financí a následné oddálení těchto staveb na pozdější dobu, by mohlo přinést i pozitivum – a to případné přehodnocení těchto přízemních záměrů a realizovat výstavbu skutečně moderních komunikaci, které by byly použitelné i dalších sto let.

Ing. Tomáš Havlásek
člen dopravní komise
města Znojma