Na slovíčko s Mistrem kuchařem Radkem Příhonským

V minulých dnech vařil v Novém Šaldorfě pražský šéfkuchař Radek Příhonský. Jedná se o profesionálního odborníka se  čtyřicetiletou praxí v luxusních restauracích, jako je Grand Hotel Pupp v Karlových Varech nebo restaurace Zahrada v Opeře v Praze. Tento specialista působil rovněž jako osobní kuchař na ministerstvu zahraničních věcí a reprezentoval českou gastronomii v Jihoafrické republice, Indonésii, Izraeli, Dánsku a Itálii. Využili jsme tedy příležitosti a požádali pana Příhonského o rozhovor.

Pane Příhonský, kuchařem jste se vyučil ještě před rokem 1989, do jakého zaměstnání jste bezprostředně po ukončení školy nastoupil?

Začínal jsem jako pomocný kuchař v závodní kuchyni a přes restaurace čtvrté, třetí i druhé cenové skupiny jsem se propracoval až k těm nejlepším. Současně jsem však chodil na brigády do hotelových restaurací, abych se co nejvíc přiučil.

V letech 1993-96 jsem pracoval jako šéfkuchař ve známé restauraci U Modré kachničky v Praze na Malé Straně.

Pracoval jste pro Ministerstvo zahraničí České republiky. Co tato práce obnášela?

Jednak jsem byl osobním kuchařem ministra Karla Schwarzenberga a jednak jsem působil jako gastronomický poradce při přípravách slavnostních menu pro státní návštěvy. Na tomto ministerstvu fungují dvě různé kuchyně – závodní pro zaměstnance a takzvaná styková pro zahraniční návštěvy. Já jsem spolupracoval právě s onou stykovou kuchyní a k tomu jsem připravoval osobní menu pro pana ministra. Když pan kníže Schwarzenberg ve funkci skončil, hned následující týden jsem svoji spolupráci s ministerstvem ukončil i já.

Vaším dalším angažmá byl Grandhotel Pupp v Karlových Varech. Jak dlouho a v jaké pozici jste zde působil?

Do Grand Hotelu Pupp jsem nastoupil těsně před 50. filmovým festivalem v Karlových Varech, a to 1. dubna roku 2015. Bylo zde potřeba znovu postavit na nohy celou kuchyni, ze které odešla část personálu do jiného, nově otevřeného hotelu v Karlových Varech. Nastupoval jsem tedy jako jakýsi krizový manažer, v době mého nástupu byl stav hotelové restaurace mínus patnáct osob. Do roku se mi podařilo chybějící zaměstnance doplnit, po celou dobu jsem zde vykonával funkci šéfkuchaře. Následně jsem vyučil jak nového šéfkuchaře Martina Pitáka, tak jeho zástupce, takže po třech letech jsem mohl své místo s dobrým pocitem opustit.

Nyní tedy fungujete jako privátní šéfkuchař. Co tato práce vlastně obnáší?

Poslední čtyři roky poskytujeme společně s několika kolegy takzvané privátní…

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.

-aon-