Vlhko čaruje v kruzích májovky

Čirůvka májovka roste v dubnu a květnu ve skupinách nebo v čarodějných kruzích, obvykle na travnatých místech. Najdeme ji ale také v otevřených lesích, na jejich okrajích, ve větrolamech nebo v parcích s travnatým podrostem. Charakteristickým znakem májovek je moučná vůně (která ovšem nejde pod nos všem!) a dále husté bílé až krémové lupeny připomínající listy zavřené knihy.

Sběr májovek lze doporučit spíše zkušenějším houbařům, plodnice jsou totiž vzhledově podobné několika jedovatým druhům. Jak se však jednou houbař májovky naučí sbírat, jen těžko je zamění. V této souvislosti je třeba upozornit na častou chybu při určování májovek, kterou je záměna za rovněž jedlou závojenku podtrnku. Houbaři na Znojemsku totiž oběma druhům říkají májovky, což souvisí s obdobím jejich růstu.

Májovky a podtrnky jsou přitom od sebe snadno odlišitelné. V kuchyni má májovka široké využití, výtečná je třeba v omáčce či s těstovinami. Je to tržní houba, ale její vůně nelahodí každému.

Májovku je možné zaměnit za jedovatou závojenku olovovou, což je však nepravděpodobné. Závojenka olovová je poměrně vzácná a doba jejího růstu se nekryje s obdobím výskytu čirůvky májovky. Jedovatá závojenka olovová roste většinou až od června v dubových lesích na bazických půdách, nevytváří čarodějné kruhy v trávě a má mohutnější plodnice s lupeny žlutavými a ve stáří hnědavě růžovými. Při neopatrném sběru je možná záměna májovky za mladé plodnice jedovaté vláknice začervenalé, které však mají kuželovitý klobouk, hnědý výtrusný prach a po otlačení červenají. Navíc jedovatá vláknice roste podobně jako závojenka olovová v teplých listnatých lesích, zpravidla nevytváří čarodějné kruhy a začíná růst většinou také později než májovky.

Období růstu se prolíná s obdobím růstu rovněž jedlé závojenky podtrnky, ta však obvykle nastupuje trochu později, asi dva týdny po májovkách. Jak napovídá druhové jméno houby, najdeme ji pod trnkami, ale nejen tam. S oblibou roste pod švestkami a v našem regionu velmi hojně pod meruňkami, ale nepohrdne ani kořeny jiných dřevin z čeledi růžovitých, třeba hlohů. V lese ji většinou nepotkáme a co se týče výživy, jde v sezoně o jeden z nejdříve rostoucích mykorhizních druhů. Podtrnka je houba jedlá a ceněná pro časné období výskytu.

Na svatého Jiří (24. dubna) nevylézají jen hadi a štíři, ale i čirůvky májovky. Anglické jméno druhu je spojeno se světcem právě z důvodu tvorby plodnic na jeho svátek. Německé i české jméno spojuje májovky s květnem.

Deštivý květen růstu májovek pomohl. Již několik let jsme májovky nacházeli málo nebo vůbec, naposledy si pamatuji, že jsem májovky zavařoval v roce 2016, kdy jich ale nerostlo tolik jako letos. Takhle vlhké jaro pamatuji v roce 2013, to pak hojně rostly i muchomůrky růžovky. Dočkáme se i letos hojného výskytu muchomůrek? Na to si budeme muset ještě chvíli počkat. Pokud vydrží vlhké počasí a bude teplo, mohly by muchomůrky začít zanedlouho růst.

Nechejme se překvapit.

Radomír Němec