Rusko, tajuplné dolmeny

Bronislav Mikulášek je renesanční člověk se spoustou zájmů, mimo jiné zakladatel znojemského festivalu Cesty světem. Mezi jeho záliby patří také cestování – výpravy absolvuje sám, s rodinou nebo jak se tomu stalo naposledy – se svým dvanáctiletým synem na západní Kavkaz, který se nachází v Rusku.

Cesta měla naznačit odpovědi na otázky: Odkud se vzaly kamenné mnohatunové megalitické stavby starší než egyptské pyramidy? Kdo a za jakým účelem je postavil před 5-10tisíci lety? Lze naslouchat kamenným stavbám, jejich stěnám a zaslechnout jejich poselství?  Jaká je vlastně pravdivá verze historie naší země a našich předků Slovanů? Není všechno nakonec úplně jinak, než se učíme ve škole a co nám je prezentováno jako pravda? Krátký rozhovor s Bronislavem Mikuláškem může mnoho napovědět.

Proč ses vydal zrovna do Ruska? Jaký je skutečný obraz země, o které se hodně mluví a informace jsou značně rozporné?

Kromě těch zaručených zpráv, které vidíme a denně slyšíme v televizi a v médiích,  jsou možná všechny ty ostatní pravdivé a hovoří o této zemi v příkladech a pestrých barvách. Pouze stačí vydat se tím směrem a sami nahlédnout do obřího kotle ruského boršče. Každou zemi totiž netvoří její politické, či hospodářské vedení. To jsou pouze ti, kteří myslí a konají jen ve svém vlastním zájmu. Tam i zde.  Každou zemi totiž tvoří lidé a zde je situace stejná jako na území jakékoliv země na světě. Lidé jsou všude dobří, laskaví, milí a inspirující. Navíc se jedná o zemi slovanskou, tedy nám daleko bližší, než si právě dnes většina z nás uvědomuje. Svůj pohled totiž v této době většinou upínáme k Západu, který se již od revoluce v 1989 snažíme horko těžko ekonomicky dohonit. V tom ostatním, daleko důležitějším, není třeba nikoho napodobovat. Stačí prostě být jen sami sebou, žít svojí kulturou, nezapomínat na své předky a svoje hluboké, do dávné minulosti sahající kořeny.  Proto jsme vyrazili na pouť do země slovanské, do země našich velmi pradávných předků, do země, kde právě v této chvíli promlouvají dolmeny, kamenní svědkové civilizace, která už v dávných dobách myslela na budoucí generace Slovanů.

Co to jsou ty dolmeny, o nichž se zmiňuješ a které představíš na festivalu?

Je to velké a silné tajemství. Představte si mnohatunové stavby, z nichž je každá unikátní, jiná a vyskytují se na mnoha místech Kavkazu. Jsou jich tisíce! Přijdete na místo v hlubokém lese, v údolí i na vysokém kopci, a tam jsou ONY. Existuje mnoho teorií, a proto je nejlepší se na tato místa vydat. Pobýt v jejich přítomnosti a snažit se propojit s dávnými slovanskými předky. A když budete mít štěstí jako my, potkáte na tajných místech i někoho, kdo tam mnoho měsíců i let žije a poví vám, kdo byli naši předkové, proč odešli do Dolmenů, co nám zanechali a jaké poselství lze z těchto staveb vyčíst. Možná se poté změní i váš život a vy projdete branou zpátky – domů.

Určitě jsi se svým synem zažil na cestě mnohá překvapení, můžeš nám o některých povědět?

Je to tak, bylo to ve všech směrech krásné putování. Už jenom tím, že jsem vzal vlastně dvanáctiletého kluka na jakousi „zasvěcovací“ chlapskou výpravu. O velkých zážitcích budu mluvit na festivalu, takže si to přijďte vyslechnout. Nicméně napadá mě taková drobnost. Na všech místech našeho putování dostanete v Rusku domácí dobroty velké kvality, které jsou čerstvě vyrobeny přímo před vámi. S jídlem polotovarů, langošů, hranolků, hamburgerů a dalších zdejších „specialit“se zde víceméně nesetkáte. Ať si myslíme a říkáme o zaostalosti ruského medvěda cokoliv, napřed bychom se měli na vlastní oči, uši a žaludky přesvědčit o skutečné pravdě.

-eis-