Arboristé vědí svoje, když říkají, že svůj význam má i strom mrtvý

Arboristé jsou v podstatě turisté pohybující se ve stromech, s nimiž zacházejí jako s živými organismy, které sehrávají veledůležitou roli v ekosystému i v krajině. Přitom stromy ve městě i na venkově, které nejsou překážkou, nýbrž klíčem ke zdravému životnímu prostředí, čelí stále náročnějším podmínkám. Suchu, vysokým teplotám, zhutněné půdě, ale především nešetrným zásahům člověka, přestože právě stromy zůstávají nezastupitelným prvkem vytvářejícím optimální klimatické podmínky, mikroprostředí i samotnou kvalitu života nás všech. Od 1. listopadu do 31. března je sezona vegetačního klidu, což znamená, že začalo období, kdy přichází na řadu rizikové kácení stromů, které už nejsou bezpečné nebo by mohly svým stavem ohrozit lidi či majetek. Kterak správně o zeleň pečovat, anebo spíše, jak jí neubližovat (což se dneska děje stále dost často), jsem se zeptal odborníka na tuto problematiku Davida Bětíka, zakladatele znojemské firmy Alpinic TREE, která nabízí komplexní služby v oblasti arboristiky.

Pane Bětíku, je mi známo, že jste vystudoval brněnskou Mendelovu univerzitu, arboristický obor, jemuž se věnujete už deset let. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně mladý obor, setrvačnost lidského myšlení je železná košile… 

Arboristika už dávno není jen o kácení nebo řezu stromů. Dnes posuzujeme jejich vitalitu a stabilitu, zdravotní stav i vliv na okolí. Součástí naší práce ale není jen péče o stávající dřeviny, ale také jejich výsadba – tedy výsadba nových jedinců na vhodných místech, kde mají šanci růst přirozeně, ale hlavně dlouhodobě. Výběr správného druhu, stanoviště a následná péče v prvních letech po výsadbě jsou pro úspěch klíčové.

Za arboristu se ale v současné době patrně považuje každý, kdo udrží v ruce pilku?

Jde o volnou živnost, takže tuhle práci dneska provádí kde kdo. Lidé by ale měli vědět, že…