Nový ředitel školy na Republice chytal vodu

Školní rok 2018/19 se rozbíhá na plné obrátky. Budovy sloužící k vzdělávání našich dětí se na něj připravovaly po celé prázdniny. Město Znojmo do jejich oprav investovalo a ještě investuje rekordních 58 milionů korun. Žáky, rodiče i kantory ale čekaly i další změny. Hned na dvou školách se vyměnilo vedení. Základní školu na Václavském náměstí nyní vede Renata Jahodová, otěže oblíbené Základní školy na náměstí Republiky přebral dosavadní zástupce Jiří Šmahaj. Střídá Zdeňka Mikuliče, nejdéle působícího ředitele v polistopadové historii znojemského školství.

Cítíte přinejmenším respekt, když nastupujete po muži, který dokázal školu tak dlouho vést a vydobýt jí společně s kolegy velmi dobré renomé?

Jde o pokračování.  Jako učitel jsem na zdejší školu nastoupil v roce devadesát jedna, už tehdy ji pan Mikulič řídil. Od roku devadesát sedm jsem mu dělal zástupce. Takže se budu držet toho, co jsme spolu řadu let dělali. Pojedu v podobném duchu a nepočítám ani s nějakými velkými změnami.

Ale změny vás přece čekají, ať chcete či nechcete. Škola prochází velkou rekonstrukcí za čtyřicet čtyři miliony. Stačí se podívat z okna vaší kanceláře. Na jedné z vedlejších budov v Lidické ulici se přistavuje celé nové podlaží.

Chybí dokončit jedno patro nad vedlejší budovou a pak bude tento objekt přibližně jen o třicet centimetrů nižší než sousední hotel. Vzniklé prostory využijeme pro nové učebny, například šití a vaření, žáci budou využívat nové šatny, v zadní části se objeví bezbariérový výtah. Dvě dosavadní třídy dole zůstaly. A to nemluvím o hlavní budově. Tady jsme renovovali učebny fyziky, chemie a matematiky, nová je jazyková učebna.

Jak dlouhá příprava tak velkému projektu předcházela?

Ani se neptejte. Žádost jsme podávali už v prosinci 2016. To, že byla schválena, jsme se dozvěděli až letos a hned jsme rozjeli výběrová řízení. Práce by měly být dokončeny v březnu následujícího roku.

Čtyřicet čtyři milionů je dost velká částka. Poskytla je Evropská unie?

Většinu ano. Ale s naší spoluúčastí byl problém. Když skončila přísná výběrová řízení, zjistili  jsme, že budoucí výdaje překračují díky dlouhé době posuzování projektu a zvyšujícím se cenám předpokládaný rozpočet zhruba o čtyři miliony. Narychlo jsme proto požádali znojemské zastupitele o navýšení původní dotace Města na téměř devět milionů. Oni situaci pochopili a všechno schválili. Jinak bychom o ostatní peníze přišli. Za to jim opravdu moc děkuji.

Zvýší se i kapacita vaší školy? Poslední roky se stávalo, že jste museli některé prvňáčky odmítat.

Ano, zvýší se na šest set padesát žáků, zatímco dosavadní kapacita byla šest set žáků.  Teď v září jsme ale otevřeli stále jen dvě první třídy, tak to i zůstane. Přibude však jedna třída na druhém stupni.

Školní rok tedy začíná, ale řemeslnící u vás dál pokračující v práci. Jak se s tím vyrovnáte?

Není to jednoduché.. Do naší druhé odloučené budovy v parku se přesunuly děti ze školky. Naši prvňáci budou první dva měsíce docházet na hlavní budovu, jedna třída třeťáků a dvě třídy druháků najdou dočasné útočiště na pedagogické škole v budově na Dolní České, kde nám pan ředitel velmi vyšel vstříc. Museli jsme zkrátka udělat takovou neobvyklou rošádu.

Když jste u té budovy v Městském parku, tu opravy také čekají?

Pro nás je teď nejdůležitější, že je stále naše. Pokud bychom o ni přišli, byl by problém. Stávající projekt v tomto směru bohužel nic neřeší.

Na co se s nastávajícím školním rokem ve své nové funkci těšíte nejvíc a na co nejméně?

Těším se určitě na děti. Učím deváťáky, letos budou končit, a já vlastně v nové funkci začínám. Je to takové symbolické. A na co se netěším? Člověk nikdy neví, co s tím evropským projektem ještě přijde. Je hodně náročný. Přitom se stále, někdy nenápadně, mění pravidla. To je to nejtěžší. Abyste splnili všechno, co po vás chtějí. Na „spáchání“ toho všeho, když to tak řeknu, na všem tom papírování, má velký podíl kolegyně Ivana Šťastná, nyní společně s panem Františkem Havlíkem moje zástupkyně.

Takže se především netěšíte na starosti související s administrováním probíhajících oprav.

Pořád totiž píšete a píšete, vysvětlujete věci, které vám připadají logické. Někdy je to skutečně složité. Zabírá to zbytečně moc času, který pak schází jinde. O prázdninách jsem byl ve škole kromě jedné neděle a jednoho pondělka snad každý den.

Vážně?

Kromě krocení úředního šimla jsme taky třeba o půlnoci chytali vodu, když střechou teklo. Ale neberu to jako újmu. Prostě jsme to chtěli všechno udělat, zvýšit úroveň naší školy, zmodernizovat ji, zkvalitnit inkluzívní vzdělávání, vytvořit podmínky pro to, aby se tu naše děti cítily líp. Zatím se to, aspoň myslím, docela daří.

Děkuji vám za rozhovor.

Alžběta Janíčková