František Koudela: Z vinobraní obavy nemám
Na jaře nastoupil do funkce ředitele Znojemské Besedy František Koudela, dříve učitel na střední škole na Přímětické. Je známý ve vinařských kruzích coby vynikající sommelier, jako předseda vede spolek VOC Znojmo. Po jeho takřka půlročním působení ve funkci jsme jej navštívili na Znojemské Besedě a požádali o rozhovor.

Znojemské historické vinobraní se blíží mílovými kroky a jsou s ním jistě velké starosti. Spíte klidně?
Ano, spím klidně, všechno běží tak, jak má. Kdybych se něčeho obával a špatně spal, znamenalo by to, že něco dělám špatně. Samozřejmě že jistou nervozitu cítím, protože vinobraní je událostí, na kterou přijíždí přes 70 000 lidí ze všech koutů republiky a ze zahraniční a která je vizitkou Znojma. Spoléhám ale na tým lidí, kteří jsou do přípravy zapojeni, a věřím, že případné problémy, které vyvstanou, vzápětí vyřešíme. Pokud bych měl jen o něco více času a ve funkci byl o něco déle, zapojil bych do vinobraní některé své nápady. Takhle si je budu muset nechat na příští rok. Vinobraní samozřejmě pořád zůstává hlavně svátkem vína a historie, který má svou ojedinělou atmosféru, ale člověk nemá usnout na vavřínech. Návštěvníci jsou nároční a konkurence veliká, proto i my chceme vinobraní inovovat. Jednu novinku vlastně návštěvníci zažijí už letos, a to atmosféru chudinské čtvrti.
Jaké máte připraveno pro vinobraní počasí?
Mám to zařízeno, mělo by být hezky (smích).
Znojemské historické vinobraní je ve stejném termínu jako Pálavské v Mikulově. Nebude to znamenat méně návštěvníků na obou akcích?
Nemyslím si, neboť obě akci jsou sice nazývané vinobraním, ale každá nabízí něco jiného a oslovuje tím pádem možná i odlišnou část návštěvníků. Pálavské vinobraní je takový hudební festival plný současných hvězd, kdežto znojemské vinobraní je multižánrovým festivalem, kde si každý přijde na své. Na pódiích se nám vystřídají jak hvězdy, tak místní kapely nebo historické soubory. A to vše dokresluje ráz centra Znojma jako krásného historického města. S organizátory Pálavského vinobraní ale budeme jednat, abychom v budoucnu předešli tomu, že obě vinobraní budou ve stejný termín. Nechceme připravit návštěvníky o možnost zavítat třeba na obě akce.
Vraťme se však od vinobraní k běžné činnosti na Znojemské Besedě. S jakým záměrem jste vlastně šel do funkce ředitele?
Nastupoval jsem s tím, že budu připravovat kulturní akce a ještě více propagovat cestovní ruch. Jsou to dvě na první pohled různá odvětví, která spolu ale naopak úzce souvisí. Kulturní akce ve Znojmě fungují fantasticky, proto bych se nyní rád více zaměřil na oblast cestovního ruchu a přilákání návštěvníků. Vždyť Znojmo a jeho okolí mají tolik co nabídnout!
Jsou nějaké věci, s kterými jste nepočítal a nyní je musíte řešit?
V nové funkci vás samozřejmě pokaždé něco překvapí. U mě to souvisí s tím, že jsem přišel ze soukromé sféry. Byl jsem zvyklý, že když jsem ráno něco vymyslel, večer jsem to měl hotové a připravené a nikoho jsem se na nic neptal. Teď ovšem pracuji v příspěvkové organizaci Města a hospodařím s penězi daňových poplatníků. Vše tedy má svůj proces, a na to jsem nebyl zvyklý. Nicméně i tak nosím v hlavě několik nápadů, které chci postupně ve spolupráci s Městem realizovat. Moc by se mi líbilo, kdybychom dokázali vedle střelniční věže zpřístupnit další hradební věže turistům. Mohla by vzniknout taková prohlídka po hradebních věžích Znojma. To vše vyžaduje investice a není to otázkou jednoho roku. Ale je to cíl, za kterým hodlám směřovat.
Je vaší vizí vždy po určitém čase otevřít další zajímavost ve Znojmě, aby měli návštěvníci důvod stále jezdit do Znojma?
Každé město by mělo pro turisty nacházet něco nového. Jak už jsem říkal, návštěvníci jsou nároční, a pokud chceme, aby do Znojma jezdili a vraceli se sem, musíme jim nabídnout něco navíc. V loňském roce jsme otevřeli unikátní adrenalinové podzemí, které tu hlavní sezónu zažívá vlastně až letos, o prázdninách jsme zpřístupnili střelniční věž. A tady jsme u toho, co jsem říkal před chvílí. Chtěl bych opravit a zpřístupnit zmíněné hradební věže a udělat z nich prohlídkový okruh. Návštěvníci by začali ochutnávkou vín ve Vlkově věži, prohlédli by si hradební příkop a pak by směřovali přes kapucínskou zahradu po hradbách našeho město až k Rajské vinici pod kostelem svatého Mikuláše. Znojmo však chci propagovat souhrnně, aby tu turisté zůstávali déle, nejlépe, několik dní. Ať si projdou podzemí, prohlédnou si historické centrum města, vystoupí na radniční věž. Ukažme jim i další možnosti, které Znojmo má – krásnou plovárnu, nové skluzavky na řece Dyji, krásné okolí s cyklostezkami vinicemi a mnoho dalšího. Důležité ale také je, aby se tu hosté dobře najedli a byli spokojení s ubytováním. Proto chci prohloubit spolupráci se zdejšími hoteliéry a restauratéry, neboť jen spokojený turista se vrací a v nejlepším případě s sebou vezme další své známé a kamarády.
Nestane se pak Znojmo malou Prahou, kde se v historické části nedá vzhledem k počtu návštěvníků pomalu ani projít?
Myslím, že toto je přehnané, i když by to bylo asi nejlepší vizitkou mé práce (smích). Ale mým cílem je zvednout návštěvnost Znojma, to máte pravdu. Propagovat budeme Znojmo i v zahraničí, každý rok se chceme zaměřit na jednu zemi, kde bychom chtěli Znojmo prezentovat jako město mnoha zážitků a příležitostí. Bylo by naivní předpokládat, že se najednou do Znojma přihrnou tisíce turistů, nicméně každý nový návštěvník je pro nás cenný. Vždyť turistický ruch má i velký dopad na zaměstnanost. Každý turista není jen kolonkou v našich statistikách, ale svými útratami přináší obživu pro stovky, možná tisíce lidí. Proto je cestovních ruch pro Znojmo tak důležitý, a proto se na něj chci více zaměřit.
Každý máme nějaký profesní sen. Jaký je ten váš?
Chtěl bych posunout vnímání Znojma, aby bylo přijímáno jako město vína a historie. Abychom nebyli s nikým srovnáváni, abychom byli ve všem, co nabízíme, jedineční, výjimeční. Nechci nikoho kopírovat. Budu rád, když k nám najdou cestu další návštěvníci. Přeji si, až budu městem procházet, aby zde panovala skvělá atmosféra nejen mezi turisty, ale i mezi obyvateli Znojma. Aby prostě Znojmo žilo od rána do večera.
Jiří Eisenbruk