Znojmo varuje před „závažným procesním rizikem“. Zpochybnilo složení výboru zkrachovalého pivovaru

Město Znojmo zpochybnilo současné složení věřitelského výboru zkrachovalého Znojemského městského pivovaru. Po prověření personálních, majetkových a obchodních vazeb upozornilo insolvenční soud na možné střety zájmů a hovoří o „závažném procesním riziku“. Dva další členové výboru – Městské pivovary a Jarošovský pivovar – naopak tvrdí, že samotné historické vazby důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti nepředstavují. O dalším postupu nyní rozhodne soud.

Znojemský městský pivovar. foto: -bur-

Spor o složení věřitelského výboru Znojemského městského pivovaru nabírá na síle. Znojmo, které je samo jedním ze tří členů výboru, předložilo soudu rozsáhlé vyjádření, v němž upozorňuje na síť personálních, majetkových a obchodních vztahů mezi lidmi a firmami kolem zkrachovalého pivovaru.

Jde o reakci na otázky redakce Znojemska. Insolvenční soud je vyhodnotil jako podnět, založil je do veřejného insolvenčního spisu a vyžádal si k nim stanoviska insolvenční správkyně, dlužníka i jednotlivých členů věřitelského výboru.

Výbor dnes tvoří město Znojmo, Městské pivovary a Jarošovský pivovar. Jeho role přitom není pouze formální. Má kontrolovat práci insolvenční správkyně a podílí se na důležitých rozhodnutích o dalším nakládání s majetkem zkrachovalé společnosti.

Právě proto je podle města zásadní, aby nevznikaly pochybnosti o nezávislosti jeho členů.

Znojmo mluví o „závažném procesním riziku“

Nejostřeji se k současnému složení výboru postavilo právě město. Po podrobnějším prověření vazeb dospělo k výrazně kritičtějšímu závěru než při samotné volbě výboru.

Ve svém stanovisku upozorňuje, že jednotlivé vztahy nelze podle něj posuzovat izolovaně. Do centra pozornosti pak staví především Miroslava Haraštu a Martina Melichárka.

Harašta vedl Znojemský městský pivovar, ale v nedávné minulosti působil také v orgánech Jarošovského pivovaru a Městských pivovarů. Melichárek zase v minulosti působil v orgánu samotného Znojemského městského pivovaru a nyní je spojen s oběma pivovarskými členy věřitelského výboru.

Navíc vyšlo najevo, že Melichárek stále vlastní jednu akcii Znojemského městského pivovaru o nominální hodnotě deset tisíc korun. Jarošovský pivovar tuto skutečnost soudu sám uvedl. Podíl odpovídá přibližně 0,14 procenta základního kapitálu společnosti.

Podle Jarošovského pivovaru však jde o zanedbatelnou účast, která sama o sobě žádný střet zájmů neprokazuje.

Nejde už jen o to, kdo kde seděl

Znojmo ale svou argumentaci nestaví pouze na personálních vazbách. Upozorňuje také na konkrétní finanční vztahy mezi jednotlivými firmami.

Za zvlášť citlivou považuje zápůjčku přibližně 2,25 milionu korun, kterou Městské pivovary poskytly Znojemskému městskému pivovaru krátce před jeho pádem. Město ji ve svém stanovisku označuje za „vysoce problematickou“.

Podle Znojma je důležité nejen samotné poskytnutí peněz, ale také následné zajištění pohledávky a časová posloupnost jednotlivých kroků před zahájením insolvence. Město zároveň upozorňuje na tehdejší personální postavení Harašty ve vztahu k oběma společnostem.

Problém je podle města jednoduchý: Městské pivovary mají vlastní pohledávku vůči zkrachovalému pivovaru, jejíž okolnosti může správkyně prověřovat. Současně ale sedí ve výboru, který její postup kontroluje.

Deset milionů směrem do Jarošova

Další finanční stopa vede k Jarošovskému pivovaru.

Ze staršího rozsudku Krajského soudu v Brně vyplývá, že Znojemský městský pivovar poskytl Jarošovskému pivovaru zápůjčku deset milionů korun se splatností do června 2021. Dokument zmiňuje také další půjčky přes společnost Gourmet Invest a postoupení pohledávky Znojemského městského pivovaru za Jarošovským pivovarem právě na Gourmet Invest.

Město nyní požaduje, aby bylo jasno v tom, jak byla tato desetimilionová pohledávka vypořádána – zda byla splacena, započtena, postoupena nebo zanikla jiným způsobem. To může být důležité i pro samotnou majetkovou podstatu zkrachovalého pivovaru.

Soud už jednou propojení pivovarů řešil

Znojmo ve svém stanovisku připomíná také starší spor o spotřební daň.

Krajský soud v Brně se tehdy zabýval otázkou, zda lze Znojemský městský pivovar a Jarošovský pivovar považovat za dva nezávislé podniky. V rozhodnutí popsal personální, vlastnické i finanční propojení obou společností.

Soud tehdy uvedl, že „podstatná je […] personální provázanost obou subjektů v rámci finanční skupiny“ a vzájemnou spolupráci dovozoval mimo jiné právě ze smlouvy o zápůjčce.

V jiném místě rozsudku konstatoval, že Znojemský městský pivovar a Jarošovský pivovar nebyly ve vzájemně nezávislém postavení.

Starší daňový spor samozřejmě automaticky neznamená, že jsou dnešní členové věřitelského výboru podjatí. Jde o jiné řízení a jiné právní posouzení. Město jej ale používá jako argument, že propojení mezi firmami není pouze nahodilou historií několika jednotlivců.

Pivovary: Minulé vazby samy nestačí

Jarošovský pivovar a Městské pivovary situaci hodnotí opačně. Obě společnosti existenci minulých personálních vazeb připouštějí. Tvrdí ale, že samotné dřívější působení stejného člověka v několika společnostech ještě neznamená, že dnes není schopen rozhodovat nezávisle.

„Samotná historická personální vazba proto podle názoru společnosti nepostačuje k závěru, že jsou naplněny podmínky pro zpochybnění jejího členství ve věřitelském výboru,“ uvedl ve svém vyjádření Jarošovský pivovar.

Firma tvrdí, že je nutné hodnotit konkrétní okolnosti a především to, zda nějaký vztah skutečně přetrvává a může ovlivnit rozhodování člena výboru.

Velmi podobně argumentují i Městské pivovary. Ani podle nich samotné historické personální vazby bez dalších konkrétních okolností neprokazují, že by společnost nebyla schopna řádně hájit společný zájem věřitelů.

Správkyně o vazbách věděla

O personálních vazbách věděla již při volbě výboru také insolvenční správkyně Jarmila Sedláčková.

Soudu následně sdělila, že je v té době považovala za vazby z minulosti a neměla konkrétní důvod pochybovat o nepodjatosti zvolených členů. Proto proti jejich zvolení nevznesla námitku ani na vztahy soud samostatně neupozornila. Konečné posouzení případné nepodjatosti však podle ní náleží insolvenčnímu soudu.

Znojmo pomohlo výbor zvolit. Teď jej zpochybňuje

Celá situace má ještě jeden výrazný paradox. Právě město Znojmo při první schůzi věřitelů pomohlo současný věřitelský výbor ustavit. Jarošovský pivovar tehdy ani neměl hlasovací právo, protože jeho pohledávka ještě nebyla přezkoumána. Pro navržené složení výboru tak mezi nezajištěnými věřiteli hlasovalo právě město.

Po následném prověření vazeb ale Znojmo svůj postoj výrazně změnilo.

Ve svém novém stanovisku už hovoří o „závažném procesním riziku“ a podporuje postup, při němž by soud další působení obou pivovarských společností ve věřitelském výboru znovu posoudil.

Složitou právní otázku lze přitom shrnout poměrně jednoduše: mohou firmy, které mají vlastní finanční vztahy se zkrachovalým pivovarem a zároveň je s jeho bývalým vedením pojí personální a majetkové vazby, bez pochybností kontrolovat insolvenční správkyni právě při prověřování těchto vztahů?

Městské pivovary a Jarošovský pivovar tvrdí, že dosud známé skutečnosti jejich nepodjatost nezpochybňují. Město Znojmo už o tom přesvědčeno není. Další slovo bude mít insolvenční soud.

Dominik Burdel