Z Indie až do Znojma aneb Mezi vírou a rozumem

Kdysi mně jeden známý vyprávěl o své cestě po Indii. Inteligentní, vzdělaný, profesně úspěšný. Zmínil se přitom o své návštěvě v jakési „knihovně osudů“, v níž prý mají o každém člověku, který tam přijde, uloženou informaci. Někam prostě odběhnou a vrátí se s jakýmsi starým záznamem o tvém životě, který napsal kdosi před deseti stoletími. A ten někdo tenkrát přesně věděl, že tam jednou přijdeš, dokonce i tvé jméno znal. Úplné sci-fi. Dodnes si pamatuji svůj údiv. 

Čas od té doby ale už mnohokrát oponou trhnul a doba se změnila. Užíváme chytré mobily, sociální sítě, hodně věcí za nás řídí počítače, nově i umělá inteligence, a zprávy o této pradávné podivnosti z daleké Indie se šíří už i k nám. Prý tam skutečně věští osud jako vzkaz tisíce let čekající kdesi v archivech na prozrazení. Zapsaný je na usušených palmových listech dávnými mudrci. Podle legend viděli minulost, přítomnost i budoucnost. Jejich listy prý nesou údaje jak o lidstvu jako celku, tak i o konkrétním člověku. A když teď tedy přijde, list se mu prostřednictvím čtečů palmových listů „ozve“. Většinou.

A do Znojma jeden takový čteč palmových listů dokonce přijel v minulých dnech na přednášku. Jmenuje se Palanisam Chinnappa a pochází z jižní Indie.

On sám o takové kariéře…