Výroční zpráva městské policie: Více kamer, více strážníků, a přesto víc deliktů proti majetku
Bezpečnost ve Znojmě se v posledním roce opírala o tři hlavní pilíře – posílení městské policie, rozšiřování kamerového dohledu a rozsáhlé preventivní programy. Vyplývá to z výroční zprávy Městské policie Znojmo za rok 2025, kterou bude v pondělí projednávat zastupitelstvo. Autoři dokumentu hned v úvodu připomínají, že cílem je „poskytnout komplexní informaci o obsahu, rozsahu, výsledcích a efektivitě plnění úkolů městské policie při zajišťování veřejného pořádku a ochrany bezpečnosti osob a majetku.“

Největší část evidované protiprávní činnosti se tradičně soustřeďuje do samotného centra města. Zatímco v okrajových částech, jako jsou Derflice, Kasárna či Konice, se počty přestupků pohybují jen v jednotkách případů ročně, v centru Znojma jde o tisíce oznámení. Za rok 2025 evidovala městská policie na území města celkem 10 775 přestupků a 90 trestných činů, což je oproti předchozímu roku mírný pokles.
Dopravní delikty dominují
Dominantní položkou zůstávají dopravní delikty. Jen v souvislosti s měřením rychlosti zaznamenali strážníci téměř 26 tisíc případů. Z nich více než dvaadvacet tisíc skončilo ve správním řízení. Zpráva k tomu uvádí, že postupy byly „uplatňovány tak, aby reflektovaly aktuální právní rámec pro výkon pravomocí strážníků.“ Počet uložených blokových pokut přesto meziročně klesl z 2 871 na 2 093, což může naznačovat proměnu přístupu od okamžitých sankcí k formálnějšímu řešení.
Naopak roste agenda přestupků proti majetku. Zatímco v roce 2024 jich bylo evidováno 107, loni už 187. Přibylo rovněž porušení městských vyhlášek – z 320 na 505 případů. Autoři zprávy upozorňují, že samotná čísla je třeba číst v souvislostech: městská policie se podle nich soustředila na „posilování své přítomnosti v terénu a pružné reagování na aktuální potřeby obyvatel.“
Právě personální posílení bylo jedním z hlavních úkolů vedení. Po letech, kdy se sbor potýkal s nedostatkem lidí, se podařilo stavy doplnit. Celkový počet zaměstnanců vzrostl z 57 na 63 a počet strážníků ze 43 na 49. Dokument to hodnotí jako zásadní obrat: „Stabilní personální základna se pozitivně odrazila v plynulosti směnového provozu, ve zlepšení pokrytí městských lokalit a ve zvýšení viditelnosti strážníků v terénu.“
Součástí změn nebyl jen nábor, ale i rozsáhlé vzdělávání. Strážníci prošli kurzy sebeobrany, taktickými cvičeními s hasiči či školením k ochraně měkkých cílů. Vedení policie zdůrazňuje, že šlo o „systematické vzdělávání a odborný růst všech pracovníků“, které mělo vést k „rozšíření odborné účinnosti a adaptability celého týmu.“
Kolik případů objasnily kamery?
Výraznou kapitolu představuje rozvoj kamerového dohledu. V roce 2025 město dokončilo projekt AMKS 5G, tedy mobilní soustavu kamer využitelnou při kulturních akcích či v nepokrytých lokalitách. Dokument vysvětluje, že cílem je „operativnost, snadný přesun a individuální konfigurace dle charakteru jednotlivých akcí.“
Na tento projekt má navázat další etapa s názvem ADD CAM 26–29 s plánovanými náklady přesahujícími pět milionů korun. Počítá se s modernizací monitorovacího centra, rozšířením počtu kamer i zavedením osobních kamer strážníků. Autoři materiálu hovoří o potřebě „dlouhodobě udržitelného a efektivního fungování systému.“ Zpráva však nepřináší konkrétní vyčíslení, kolik případů se díky kamerám podařilo objasnit, a vztah mezi investicemi a reálným dopadem tak zůstává spíše v rovině očekávání.
Vedle techniky klade dokument důraz na prevenci. Strážníci uspořádali desítky besed na školách a programy pro seniory, zaměřené například na podvodné praktiky či kybernetickou kriminalitu. Významnou roli sehrávají asistenti prevence kriminality, kteří působí v sociálně citlivých lokalitách. Zpráva poměrně otevřeně konstatuje, že jejich úkolem je reagovat na „zvyšující se míru napětí a projevy agresivity u některých členů společenských minorit.“
Přestože je materiál mimořádně obsáhlý, několik podstatných otázek nechává bez odpovědi. Chybí hlubší vyhodnocení ekonomické efektivity, srovnání s daty Policie ČR i informace o tom, jak bezpečnost vnímají sami obyvatelé. Autoři sice uvádějí, že zpráva má umožnit zastupitelům „posoudit účelnost a efektivitu vynaložených prostředků,“ konkrétní měřítka však nenabízejí.
Znojmo se tak zjevně vydalo cestou profesionalizace a moderního dohledu. Zda tento směr povede k dlouhodobému snížení kriminality, ukážou až další roky. Jisté je jen to, že město dnes sleduje dění v ulicích pozorněji než kdy dříve – a otázkou zůstává, zda se spolu s počtem kamer a strážníků bude zvyšovat i skutečný pocit bezpečí jeho obyvatel.
-rz-