Ve Znojmě bylo jen letos řešeno na padesát nepovolených staveb

Dle ministerstva pro místní rozvoj vzniká v České republice každá desátá stavba načerno. Načerno se staví nejen drobné stavby, jako jsou ploty, kůlny nebo garáže. Například Plzeň hyzdí v blízkosti centra zdevastovaný sedmipodlažní objekt bývalého autosalonu a kanceláří Carimex. Největší černou stavbu ve městě a jeho ostudu se nedaří odstranit už dvě desetiletí.

Černé stavby fenoménem doby

Například v roce 2018 bylo v Česku řádně povoleno 70 211 staveb. Dalších 6 647 staveb získalo povolení dodatečně a u 397 staveb nařídily úřady jejich odstranění. S černými stavbami mají zkušenosti i znojemští úředníci, kteří jich jen od začátku tohoto roku

řešili okolo padesáti.

„Jedná se o stavby, které byly provedeny bez vyžadovaného stavebního povolení a bylo vůči nim zahájeno řízení o odstranění. Nejedná se pouze o budovy, ale i o nástavby či přístavby, které povolení vyžadují,“ popsala referentka oddělení vnějších vztahů města Znojma Petra Maršounová.

Lze zmínit dvě medializované černé stavby z regionu, jejichž osud je stále nejasný.

Jednou z nich je rodinný dům Františka Sklenáře. Ten si před deseti lety postavil rodinný dům v katastrálním území Dobšic. Podle zjištění stavebního úřadu překročil maximální schválenou velikost a typ užití. Dodatečné povolení mu úřady zamítly a přikázaly stavbu odstranit. K tomu ale doposud nedošlo a mezi oběma stranami probíhají stále tahanice.

Druhou černou stavbou je přístavek ve dvoře rodinného domu Eriky Pelánové, který slouží jako sklad zeleniny. I ten nařídil stavební úřad odstranit.

Bourat není snadné

Podle architekta Jana Hory však není problematika černých staveb tak jednoduchá, jelikož existuje několik druhů.

„Pokud vím…