V Medlicích se zjevuje bezhlavý jezdec, v Mikulovicích umrlec

Už dnes, 31. října, slavíme Halloween. Hned poté následuje křesťanský Svátek všech svatých a Dušičky. Náhoda? V žádném případě. V podstatě jde o svátek jeden jediný. Připomínat má duše zemřelých a z náboženských i jiných důvodů se rozvětvil do různých forem. A proto i Halloween, mnohými odsuzovaný, protože k nám přišel z Ameriky, se za oceán dostal ve skutečnosti nejdřív z Evropy, kde ho rozšířili hlavně Irové a teď se vrátil v podobě rodinné zábavy. Jenže sranda by měla jít stranou. Právě v tento čas se totiž otevírají hroby mrtvých a nečisté sily získávají nad námi větší moc. Je až neuvěřitelné, jak hluboce je tato víra v našem podvědomí zakořeněná.

„Jde o propojení předkřesťanské tradice. Tak jako Vánoce zakrývají zimní slunovrat a Velikonoce jarní rovnodennost, tyto svátky souvisejí zase s nástupem zimy, kdy jsou více aktivovány síly temnot. Zjednodušeně řečeno Bohové, co začali vládnout od 1. května při pálení čarodějnic, předávají žezlo Bohům zimní poloviny roku. Otevírají se proto na čas brány podsvětí,“ vysvětluje alespoň velmi zjednodušeně  znojemský etnograf Jiří Mačuda.

Do pozemského života mezi živé prostě snáze vnikají různě škodlivé duše. Alespoň tak to vnímali nejen naši slovanští předkové, ale i Keltové, anglosaské národy a možná i ještě starší kultury.

„Cílem křesťanské církve pak bylo tyto z jejího pohledu pohanské obyčeje vykořenit. Už ve staré Evropě si lidé v tuto dobu připomínali předky, ještě dávno před…