V atriu Důstojnického pavilonu má podle projektu architekta Michala Krištofa vzniknout prostor pro kulturní a společenské akce

Z historické budovy Důstojnického pavilonu v areálu louckého kláštera ve Znojmě by měl do roku 2030 vzniknout pětihvězdičkový hotel s necelou stovkou pokojů, wellness zázemím, bazénem, restaurací i veřejně přístupným parkem. Projekt, který může výrazně proměnit jednu z nejcennějších částí města, patří k největším soukromým investicím ve Znojmě za poslední roky. Investorem připravované rekonstrukce je znojemská společnost Důstojnický palác, s.r.o., podnikatelů Františka Molíka a Theodora Dvořáka.

Plány na tuto revitalizaci aktuálně vznikají v kanceláři architektonického studia CHYBIK + KRISTOF. To v roce 2010 společně založili architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof. Dnes patří k nejviditelnějším českým kancelářím mladší generace a působí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Mezinárodní tým čítající desítky architektů pracuje z kanceláří v Praze, Brně, Bratislavě a Londýně, a to na projektech od veřejných budov a urbanistických celků až po bydlení či kulturní stavby. 

Studio se dlouhodobě profiluje snahou propojovat veřejný a soukromý prostor a reagovat na místní kontext i společenské potřeby. Michal Krištof, rodák ze Slovenska, je jedním ze dvou zakládajících partnerů kanceláře. Po studiích architektury společně s Ondřejem Chybíkem založil vlastní praxi, která se během několika let zařadila mezi respektovaná jména evropské architektonické scény. Pod jeho vedením vznikla řada oceňovaných projektů, od českého pavilonu na Expo v Miláně přes dobšické Vinařství LAHOFER a znojemskou Enotéku vín až po konverze či nové veřejné stavby a urbanistické koncepce jako transformace někdejšího zimního stadionu v Jihlavě na současnou moderní multifunkční arénu.

Krištof ve své práci zdůrazňuje společenský rozměr architektury a její schopnost formovat veřejný život ve městech. Projekty studia se proto často pohybují na pomezí architektury, urbanismu a kultivace veřejného prostoru a snaží se hledat současný výraz pro historické lokality i nové městské čtvrti. Díky tomu se CHYBIK + KRISTOF pravidelně objevují v mezinárodních soutěžích i odborných oceněních a patří mezi nejvýraznější architektonické kanceláře středoevropského regionu.

Michal Krištof dnes stojí i za projektem revitalizace části Louckého kláštera ve Znojmě. Z původního Důstojnického pavilonu by měl do roku 2030 i pod jeho taktovkou vzniknout pětihvězdičkový hotel s necelou stovkou pokojů a s maximální kapacitou až dvě stě čtyřicet lůžek včetně takzvaných přistýlek, wellness, bazénem, saunou, masážemi, posilovnou a s restaurací, prodlouženou celoročním altánem do horního parku.

Jaká byla vaše první reakce, když jste byli osloveni k vytvoření studie rekonstrukce Důstojnického pavilonu?

Byli jsme nadšení – k práci na tak významném projektu se člověk nedostane každý den. Kontext kláštera v Louce i jeho okolí je úžasný a místo má obrovský potenciál. Takže jsme byli plni očekávání, jak se nám podaří pavilon znovu oživit.

Co je podle vás největší výzvou při revitalizaci – jako je tato – historických budov?

Největší výzvou při revitalizaci historických budov je jejich komplexnost – technická, provozní i kulturní. Každý historický objekt v sobě nese vrstvy minulých zásahů, konstrukčních specifik a často i skrytých problémů, které se projeví až v průběhu prací. Zásadní roli hraje památková ochrana, která oprávněně klade důraz na zachování autenticity, ale zároveň vyžaduje citlivé hledání kompromisů mezi ochranou hodnot a současnými požadavky na užívání. Velkým tématem je také najít pro budovu novou funkci, která jí zajistí dlouhodobý život, aniž by ztratila svůj charakter. Do toho vstupují očekávání investora, která je potřeba vyvážit s technickými možnostmi objektu, rozpočtem i limity danými památkovou péčí. Právě toto vyvažování protichůdných požadavků považuji za nejnáročnější, ale zároveň nejzajímavější část práce architekta.

 S jakou vizí jste ke studii přistupovali – snažili jste se spíše podtrhnout historický charakter, nebo mu dát moderní kontrapunkt?

Naší vizí bylo v maximální možné míře pracovat s historickým objektem a zachovat jeho charakter. Nová vrstva je do původní stavby vložena citlivě a s respektem. Hlavní ideou projektu je dům znovu oživit, propojit jej s okolím a najít nové flexibilní využití centrálního atria. První, co návštěvník vnímá, je zasazení pavilonu do krajiny. V současné době je objekt vůči svému okolí prakticky uzavřený. Otevření pavilonu a jeho propojení s krajinou i veřejným prostorem je proto jedním z hlavních záměrů návrhu. Vnímáme, že každá fasáda domu směřuje do jiného prostředí – na náměstí, do zahrady, k nábřeží a do parku – a snažíme se pavilon citlivě propojit se všemi těmito prostředími. Cílem je vytvořit kvalitní veřejný prostor v rozsahu 360 stupňů kolem budovy, který zároveň propojí náměstí s nábřežím. Nejvýraznější současný prvek se odehrává v atriu, které bude zastřešeno lehkou konstrukcí. Vznikne tak flexibilní prostor pro kulturní a společenské akce až pro 150 osob. Střešní konstrukce je navržena jako samostatný systém, bez invazivních zásahů do historických částí objektu. Dispozičně návrh vychází z historického vývoje objektu a současných požadavků na hotel. Návrh respektuje nejhodnotnější části objektu, zejména podzemní a přízemní podlaží, která jsou z hlediska architektury i konstrukce nejzajímavější a zachovala si největší autenticitu. Právě tyto prostory budou využity pro veřejné a společenské funkce, které budou sloužit nejen hotelovým hostům, ale i široké veřejnosti. V částečně zapuštěném suterénu vznikne vinárna navazující na vinařskou tradici místa, dále wellness centrum a fitness. 

Jaký by měl být budoucí přínos Důstojnického pavilonu pro Znojmo a jeho obyvatele?

Projekt má ambici stát se novým místem společenského a kulturního dění v rámci louckého kláštera i celého Znojma. Nejde jen o rekonstrukci budovy, ale také o obnovu parku, nábřeží a veřejných prostor v okolí.

Znojmo získá kvalitní hotel, restauraci, vinárnu i flexibilní prostory pro různé akce. Věříme, že pavilon dobře doplní společenské centrum Louka, nově zrekonstruovanou jízdárnu a přispěje k oživení celého areálu Louckého kláštera.

Už máte za sebou několik realizací ve Znojmě – například vinařství LAHOFER, Enotéku znojemských vín nebo studii rodinného domu v ulici Napajedla. Čím vás Znojmo tak přitahuje, že se tu vaše práce tolik soustředí?

Znojmo máme velmi rádi. Je to město s jedinečným kouzlem a vždy se sem rádi vracíme. Naše první návštěvy sahají už do doby studia v Brně, kdy jsme sem jezdili na letní kreslířské praxe. Inspiraci tu člověk nachází jak v historickém centru, tak v okolní krajině.

Jak vnímáte spolupráci se znojemskými investory a městem? Je tady prostředí pro odvážnější architektonické projekty?

Myslím si, že v architektuře nejde ani tak o odvahu, ale především o kvalitu. O citlivou a poctivou práci s historickým prostředím nebo krajinou. Kvalitní kontext, jaký má Znojmo, totiž nic neodpouští. Když do krásného prostředí postavíte nekvalitní dům, okamžitě to bije do očí. Znojmo si žádá kvalitní novou architekturu a jsme rádi, že to nevnímáme jen my, ale i místní investoři a vedení města. Těší nás, že ve Znojmě dnes pracujeme nejen pro jednoho, ale pro více investorů, často opakovaně na dalších projektech. Spolupráce s městem je navíc velmi dobrá – je vidět, že představitelé města chtějí Znojmo zlepšovat, podporují rozvoj a jdou mu vstříc. 

Jak obtížné je pracovat v prostředí znojemské městské památkové rezervace? Jak moc jste touto skutečností limitováni a dají se tyto limity porovnat s prací v jiných městech?

Pokud se lokalita nachází v památkové rezervaci, projekty jsou vždy komplexnější a v podstatě nezáleží na tom, zda člověk navrhuje ve Znojmě, Brně nebo Praze. Orgány památkové péče vnímáme jako partnera, který chrání zachované dědictví našich měst. Už od začátku procesu návrhu je proto nutné projekt konzultovat na různých úrovních – s městem, krajem, případně státem. A vždy jsme dokázali najít společnou řeč, jak objekty zachovat a zároveň jim dát nový život. 

Vidíte ve Znojmě prostor i pro další vaše projekty do budoucna?

Určitě ano. Nějaké plány máme – respektive naši klienti. Uvidíme, co se podaří postupně realizovat…

Který z vašich projektů ve Znojmě je vám osobně nejbližší a proč?

Těžko vybírat, protože oba realizované projekty s vinařstvím Lahofer jsou pro nás srdeční záležitostí. Vinařství bylo první realizací ve Znojmě a máme radost, že se stalo přirozenou součástí života lidí v regionu. Enotéka v areálu pivovaru je zase výjimečné místo s krásnými výhledy a atmosférou historického centra.

Jaké realizace nebo ocenění z České republiky či ze zahraničí považujete za vaše největší úspěchy?

Momentálně máme velkou radost z realizace multifunkční arény v Jihlavě. Projekt jsme získali v architektonické soutěži a po zhruba šesti letech práce jsme ji nedávno otevřeli. Je skvělé vidět, jaký dopad může mít taková stavba na město i region – například i při sportovních událostech, jako bylo nedávné české vítězství v kvalifikačním zápasu Davis Cupu před vyprodanou arénou.

Jsou mezi vašimi projekty takové, na které jste obzvlášť hrdí, i když třeba nedostaly tolik mediální pozornosti?

Za každý projekt, který se podaří dotáhnout až k realizaci, jsme opravdu vděční. Snažíme se vždy zlepšovat konkrétní místo – a máme radost z každé změny k lepšímu, ať už malé, nebo velké.

 Jak byste popsali filozofii vašeho ateliéru – co se snažíte do architektury vnášet?

Věříme, že architektura má sílu zlepšovat prostředí, ve kterém žijeme. Není jen o stavění budov, ale o vytváření kvalitního prostoru pro život. Naši práci propojuje snaha rozvíjet veřejný prostor – a to nejen ve veřejných, ale i v soukromých projektech.

Připravil: -tis- 

(PI)