Stanislav Palša: Zdravotní péče v okrajových oblastech strádá, hnutí Přísaha ví, jak pomoci

Hnutí Přísaha bylo v nedávných eurovolbách považováno za černého koně. Má šanci zopakovat svůj úspěch i v nadcházejících krajských volbách? Stanislav Palša, kandidát za Přísahu na druhém místě v Jihomoravském kraji, je přesvědčen, že ano. 

„Do politiky jsem se rozhodl vstoupit, protože chci přispět ke zlepšení zdravotnictví. Po desítkách let praxe dobře znám jeho největší problémy,“ říká v rozhovoru.

K medicíně ho to prý táhlo už od dětství. „Vždycky mě bavila biologie, takže po střední škole byla volba jasná – studium v Brně, kde jsem získal doktorát z experimentální onkologie a druhý z přírodních věd. Přes molekulární biologii je všechno propojené s medicínou,“ vysvětluje.

Pane Palšo, mohl byste čtenářům přiblížit svou kariéru?

Po absolvování přírodovědecké a pedagogické fakulty v Brně jsem začal vyučovat a zároveň se věnoval výzkumu. Specializoval jsem se na specifické metody práce s kmenovými buňkami, regeneraci orgánů a vývoj nových diagnostických postupů. Jako asistent jsem pracoval na lékařské fakultě pod vedením profesorů Janiše a Nečase, kteří byli tehdy předními odborníky na molekulární biologii. Fascinovala mě biologie pro medicínu, což mě přivedlo i na zahraniční stáže do Spojených států a Kanady. V současnosti vyučuji na Karlově univerzitě, kde se zaměřuji především na bioetiku. Kromě toho se věnuji práci s hendikepovanými pacienty a zajímám se o fungování zdravotnických systémů ve světě.

Jaký je rozdíl mezi zdravotnictvím u nás a ve světě?

Náš zdravotní systém, známý jako Bismarckovský model, je založen na principu solidarity, zdravotnictví pro všechny občany. Zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Stát a kraje spravují většinu nemocnic a zdravotnických zařízení a zdravotnický personál jsou často státní zaměstnanci. Tento model funguje především v Evropě. Naopak v USA je zdravotní péče zajišťována převážně soukromými subjekty a financována prostřednictvím pojištění. Mám obavy, že současná vládní reprezentace u nás uvažuje o zavádění prvků tohoto amerického systému.

Jak hodnotíte zdravotnictví v rámci Jihomoravského kraje?

Jsem rád, že po dlouhé době kraj zřídil společnost pro společný nákup léků, což umožňuje dosáhnout lepších cen díky většímu objemu zakázek. Mám však obavy, že se kraj připravuje na privatizaci některých nemocnic, které jsou finančně slabší. Existuje riziko, že pokud se některé nemocnice dostanou do ztráty, kraj by mohl argumentovat, že se jich musí zbavit. Myslím si však, že to není správná cesta. Místo toho bych prosazoval užší spolupráci mezi krajskými a okresními nemocnicemi a fakultními zařízeními, aby mezi nimi byla lepší návaznost péče. Chtěl bych podporovat lepší spolupráci mezi fakultními a okresními nemocnicemi, což by mohlo přinést významné zlepšení pro celé zdravotnictví v regionu.

Jaké jsou vaše další cíle v případě zvolení do krajského zastupitelstva?

Rád bych se zaměřil na zřizování většího počtu stacionářů, kterých je nyní nedostatek. Mnoho obcí má nevyužité objekty po lékařích, protože nedostatek lékařů způsobil, že obecní ordinace zůstaly prázdné. Tyto prostory by mohly sloužit jako stacionáře pod správou nejbližší nemocnice. Stacionáře by umožnily, aby tam v určitých dnech docházela zdravotní sestra a pacienti, kteří potřebují například kapačky nebo injekce, aby nemuseli cestovat až do Znojma. Místo toho by mohli navštívit stacionář blíže svému domovu, což by jim ušetřilo čas a námahu, například z Bítova, odkud je to do Znojma třicet kilometrů. Cestování pacienty vyčerpává, což negativně ovlivňuje léčebný efekt, protože pacient potřebuje klid. Tento systém bych chtěl prosadit v celém kraji, protože to zde chybí a mohlo by to výrazně zlepšit kvalitu života pacientů.

V čem podle vás tkví, pane Stanislave Palšo, problém nedostatku lékařů? Jak by se dali motivovat, aby zůstávali i v okrajových částech republiky, jako je například znojemský region?

Pracuji s lékaři na univerzitě a mám tak možnost vidět, proč lékaři často chybějí. Hlavním problémem jsou finance. Mnoho lékařů odchází do zahraničí nebo do větších měst, protože nejsou dostatečně motivováni zůstávat v méně atraktivních regionech. V České republice je studium medicíny bezplatné, ale kraj by mohl přispívat studentům formou stipendií. Ne každý si může dovolit studium, přestože by rád byl lékařem. Jednou z možností je nabídnout studentům finanční podporu s podmínkou, že po studiu a atestaci zůstanou pět let v kraji. Dále záleží na tom, jak kraj dokáže lékaře udržet – může jim nabídnout výhodné podmínky pro ordinaci, zvýhodněné ubytování a další benefity. Tímto způsobem může kraj přilákat lékaře, kteří zde následně zůstanou.

Naše medicína je jinak na velmi vysoké úrovni a je důležité, aby lékaři mohli svou praxi vykonávat i v těchto regionech.

Jaký je zájem o studium medicíny?

V posledních letech se hlásí na medicínu tisíce studentů, ale je mezi nimi stále větší podíl zahraničních uchazečů. Na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně se ročně přijme zhruba 450 studentů, z toho je asi 60% Čechů, 20% Slováků a dalších 20% studentů z jiných zahraničních zemí. Abychom předešli nedostatku zdravotnického personálu, potřebovali bychom přijímat více studentů. To by ale vyžadovalo finanční podporu od státu nebo kraje, aby se mohly zvýšit kapacity škol. Pokud nebudeme řešit problém dostupnosti zdravotní péče, může se stát, že některé oblasti, jako například příhraniční regiony typu Znojemska, budou čelit vážným problémům. Například na Bítovsku, Vranovsku je nedostatek praktických lékařů, v okolí chybí také zubař – nejbližší byl v Blížkovicích, ale už svou praxi ukončil. Péče v těchto oblastech strádá, a zatím se s tím nic nedělá. Neustále se slibuje, ale volební období uplynou a situace se nezlepšuje, naopak se problém nedostatku lékařů stále prohlubuje. Někteří obvodní lékaři mají například zhruba až tři tisíce pacientů, což je nepřiměřeně vysoké číslo. Tito lékaři nemohou ani všechny své pacienty osobně znát, natož aby stíhali například preventivní prohlídky, které by každý pacient ve vyšším věku měl absolvovat jednou ročně.

Proč by lidi měli volit Přísahu?

Naše hnutí existuje teprve tři roky. A i přesto, že jsme dosud nezastávali žádné výkonné funkce, už se nám daří pomáhat lidem. Jsme s nimi v každodenním kontaktu a díky tomu velmi dobře známe jejich problémy. Na jejich základě vytváříme konkrétní návrhy na zlepšení, které i bez zastoupení v krajském zastupitelstvu předkládáme politikům, kteří mají moc je realizovat. Naši voliči tak mohou vidět, že nejen slibujeme, co uděláme – my už to aktivně děláme. Nejsme tady proto, abychom něco zkoušeli nebo se učili, ale abychom přinesli jasnou představu o tom, jak by věci měly fungovat a tuto představu umíme realizovat. To, čemu se říká Fronésis – tedy moudrost získaná zkušenostmi a časem – máme díky našemu vývoji a životním zkušenostem.

Všichni čtenáři Znojemska jsou zváni dne 29. srpna od 15.30 hodin na Komenského náměstí ve Znojmě na setkání, kde si můžete pohovořit přímo se mnou, ale také s lídrem a kandidátem na hejtmana Petrem Vokřálem a dalšími kandidáty do zastupitelstva Jihomoravského kraje.

Děkuji za rozhovor.

-bur-

(PI)