Senátor Třetina představil školám cestu k většímu pohybu dětí

Zlepšit podmínky pro spontánní pohybové aktivity žáků i pedagogů v průběhu školního dne a spolu s odbornou metodickou podporou v oblasti zdravého životního stylu přispět k lepšímu zdraví a aktivnímu životnímu stylu žáků, učitelů i rodičů. Tento hlavní cíl projektu České školní inspekce nazvaného Aktivní škola přiblížil minulou středu šestnácti zástupcům základních škol znojemského okresu senátor Tomáš Třetina, předseda Podvýboru pro sport.

„Jsou tři hlavní cíle. Nějak sponzorovat věci, které se teď dělají. Dále dostat děti, které nesportují nebo nemají šanci účastnit se nějakých výkonnostních soutěží, do Sokola, do Orla, kde i na dědinách umí pro děti hodně udělat. Součástí systému je rovněž zdravá výživa. To znamená korigovat školní kuchyně, aby mohly rozumně podávat dětem jídlo,“ řekl na úvod Tomáš Třetina, jenž se potkává se spoustou organizovaných sportovců.

„Většina dětí chodí do fotbalu, florbalu, basketbalu či jiného kroužku s orientací na výkon. V Krumlově vedou fotbalisté všechny soutěže. Jenže spousta malých kluků do balónu tolik kopnout neumí a v Krumlově se neuchytí. Od toho jsou tady Sokol a Orel, kde mají spoustu kroužků, kam pravidelně chodí děti, které nemají na to, aby hrály v soutěžích,“ pokračoval senátor, jemuž se líbí „řvací pětiminutovky“.

„Otevřete tělocvičnu, kde není učitel, děti tam vběhnou, lítají a nikdo je neorganizuje,“ přiblížil stručně jeden ze způsobů odreagování žactva, načež přešel k tématu dopravy dětí do krumlovské ZŠ Ivančická.

„Proč se musí vozit děti až ke škole? V Krumlově máme u benzínky na Ivančické malé parkovišťátko. Tam by mohl rodič vyložit potomka, který by každý den posledních tři sta metrů došel do školy pěšky. Má tak alespoň minimální pohyb. Myslím, že to je realizovatelné,“ nadnesl Tomáš Třetina, jenž je původní profesí kantor.

Je nabíledni, že projekt se bez financí neobejde.

„Bude třeba opravit školní kuchyně, začít spolupracovat s jednotlivými sokolskými jednotami a získávat nějaké prostředky na činnost, trenéry i vybavení tělocvičen. A také mít oporu v legislativě. Projekt Aktivní škola je garantován Karlem Kovářem, předsedou Národní sportovní agentury,“ vysvětlil senátor.

Podporu pohybových aktivit dětí a žáků poté rozebral Lukáš Nápravník, bývalý tělocvikář v Pohořelicích, jenž se odstěhoval do Olomouce. Uvedl, že žáci tráví čtvrtinu až třetinu pracovního dne ve škole. Výuka tělesné výchovy musí být nejen kvalitní, ale též atraktivní. Rovněž je třeba mít dostatečnou a dostupnou nabídku pohybových aktivit i mimo povinnou výuku. Tedy různé sportovní kroužky a oddíly pro volný čas.

„Maďarsko má na tělesnou výchovu pět hodin, Polsko čtyři a Slovensko tři,“ konkretizoval Nápravník.

Důležité jsou vnitřní motivace školy, školní sportovní akce a také pohybový režim žáků ve škole. Například aktivní přestávky, kdy žáci chodívají ven i v zimě. Dítě školou povinné potřebuje minimálně hodinu pohybu střední intenzity denně. To prostá chůze nesplňuje. Přitom po patnácti minutách pravidelného pohybu začínají děti hubnout.

K tomu poznamenal ředitel ZŠ Želetice Rostislav Rucki, že stane-li se úraz v tělocvičně nebo na venkovním hřišti bez dozoru, je problém.

„Byli jsme ve Finsku, kde žáci chodí ven při teplotách do -19 °C. Nikdo nad tím nediskutuje, rodiče s tím souhlasí. Na velkou přestávku jdou ven bez kantora. Mísí tam různé herní prvky se stromy a velkými kameny. Po všem lezou, úrazy se pochopitelně řeší, ale ne tak, jako u nás, kde to smrdí soudem. U nás máme na vesnicích krásné areály, kam bychom děti rádi pustili, ale nejde to. Strkáme si hlavu do oprátky,“ prohlásil Rostislav Rucki.

Zástupkyně ředitelky ZŠ Václavské náměstí ve Znojmě Lenka Brdová zase upozornila, aby nedocházelo k takzvanému míchání hrušek a jablek.

„Dělejme soutěže, ale nemíchejme hrušky a jablka. Máme děti, které hrávají různé soutěže, i děti, které si jen chtějí zahrát. Třeba fotbal. Podpořme všechny děti, ať už ty, které jsou výkonově nastavené, tak i děti, které se se sportem teprve setkávají. Pořádáme-li soutěže, měli bychom pořádat soutěž zvlášť pro děti registrované, sportovně nadané, kteří se danému sportu věnují delší dobu, a zvlášť soutěž pro ty, které se se sportem teprve seznamují v rámci tělesné výchovy. I ony si chtějí zasoutěžit a poměřit své síly, ale se stejně schopnými začátečníky,“ doporučila Lenka Brdová.

text a foto: Eman Macoun