Sára Bejlek: Přesto, že jezdím po celém světě, vždycky se budu ráda vracet domů na jižní Moravu a vždy se budu co nejlépe snažit reprezentovat náš region

Dobrý den, Sáro, jsem rád, že mohu oslovit sportovkyni, která jde za svým cílem… I když u tenisu by se dalo dříve říci – která trénuje i hraje zápasy s cílem se neustále vyvíjet a posouvat výkonnostně vpřed… Výkonnostně, žebříčkem (žebříčky), ale i snad osobnostně, lidsky… Co byste mi k tomuto řekla? (úsměv)

Dobrý den, snad se budu posouvat žebříčkem dál a doufám, že se posouvám i lidsky. Jezdím hodně po celém světě, potkávám nové lidi, seznamuji se s novými kulturami, což si myslím, že mě hodně posouvá.

Když již byl zmíněn trénink – kolik a co trénujete? Regenerujete? Teoretická příprava – sledujete zápasy ostatních tenisek?

Tak postupně. Trénuju mezi 3-5 hodinami denně plus kondiční příprava. Regeneruji, jak je to možné. Masáže, vířivky, ledové koupele a chodím také k osobní fyzioterapeutce. Na zápasy ostatních holek nekoukám, na to ani není čas. Snažím se spíše soustředit sama na sebe a co nejlepé si odpočinout a připravovat se na další den.

Co nedávný Wimbledon? Co byste k němu poznamenala?

Hrála jsem tam už potřetí, jednou juniorky, což se odehrávalo v hlavním areálu a 2x kvalifikaci žen, což je v jiném areálu. Je to tradice a těším se na další rok. Jahody se šlehačkou je tradice, která k Wimbledonu patří a každý, kdo tam přijede, by si neměl tuto delicatesu nechat ujít.

Co svatba Petry? Chcete se k tomu vyjádřit?

Dozvěděla jsem se to až z médií, zas takové kamarádky nejsme, Péťa je trošku jiná generace. (úsměv) Přeju jí hlavně štěstí, zdraví a lásku na celý život.

Pocházíte z Hrušovan, ale dosti jste toho nacestovala… Co byste ze světa donesla do Hrušovan, do Znojma, do našeho okresu? Co nám zde chybí?

Doma bude vždycky doma. Vždy si tam něco fajnového najdu.

Co byste řekla k hrušovanskému tenisu, z kterého jste vzešla… Nový betonový kurt, spousta akcí pro děti…

Hrušovanský tenis je prakticky o mé rodině. Táta, máma a ségra a psi. Děti tam vždy rády chodily a doufám, že tomu tak bude pořád. Když jsem zrovna na kurtě tak se na mě chodí dívat, je to příjemné, že jim můžu být tak nějak tenisovým vzorem a ony vidí, jak probíhá denní příprava. Není to jen o tenise, ale i o kondici a další přípravě, která není na kurtě vidět.

 Betonový kurt je privátní záležitost, nově postavený a jsem ráda, že mám tu možnost se zde připravovat.

Co sponzoři? Komu poděkujeme? (úsměv)

To by byl dlouhý seznam. Pomáhalo mi vždy spoustu rodinných známých, hlavně rodiče a v dnešním okamžiku je to hlavně pan Trávníček s firmou Vinařství Thaya, Agrall zemědělská technika, Sekula Karel stavební firma, Vapas autodoprava, TK Prostějov a i moje rodné město Hrušovany nad Jevišovkou. Všem jsem vděčná a moc jim děkuji.

Co děláte s míčkama, s kterýma se již nehraje, netrénuje? Kolik raket a výpletů za sezonu použijete?

Míčky, které ohraji dáváme psům a dětem na tréninky. Spotřeba tenisových raket a výpletů je veliká, toto ale neřeším, to má na starosti můj tým. Myslím, že se to nedá ani spočítat. Vždy se to odvíjí od tréninků a zápasů, a hlavně povrchu a klima, kde se zrovna připravuji, nebo hraji zápasy.

Jakou vlastně máte značku a proč? Je mezi značkama rozdíl? A co obutí!

Hraji od mala se značkou Babolat, vždycky mě podporovali a nebyl důvod značku měnit. Mezi raketami jsou určité rozdíly, jde hodně o pocit. Boty jsou stejně důležité jako rakety, oblečení není až tak důležité, ale je jasné, že jsem holka a chci se také líbit. Boty vybírám podle toho, jak mi sedí a také jsou rozdílné podle povrchu. Jiné jsou na antuku, jiné na beton a jiné na trávu.

Také se zeptám – co jídlo a pitný režim? Spánek?

Poslední dobou si daleko víc hlídám, co jím a piju. Když jsem v tréninkovém, nebo zápasovém režimu, je to trošku stereotyp. Těstoviny, rýže, bílé maso, zelenina, ovoce, voda. Mám povolenou jednu malou coca colu denně, tak musím často rozmýšlet, kdy si ji dám.

Když jedu domů, tak se těším k babičce na svíčkovou, řízek, nebo tatarák. (úsměv)

Sáro, fandím Vám velice, ale také fandím (ony to zatím asi ještě neví - úsměv) sestrám Fruhvirtovým. A proč? Vy to jistě víte, většina čtenářů asi ne, sám jsem z toho byl hodně překvapen… Brenda i Linda mají ve Znojmě mnoho příbuzných… A to je docela síla… Tři hráčky, které ve svých věkových kategoriích patří k nejlepším na světě, mají vazbu na Znojmo… Co byste řekla k tomuto?

Že jsou sestry Fruhvirtovy také od nás, vím odmala.

Asi z vinařského kraje vychází dobré hráčky. (úsměv)

Přesto, že jezdím po celém světě, vždycky se budu ráda vracet domů na jižní Moravu a vždy se budu co nejlépe snažit reprezentovat náš region.

Sáro, díky za Váš cenný čas. Co ještě říci?

Já děkuji za rozhovor. (úsměv)

Sáro, děkuji za rozhovor a přeji Vám, aby se Vám dařilo. 

Libor Duchoň