Radnice má pro tento těžký rok krizový rozpočet, přesto zainvestuje 300 milionů korun

ZNOJMO  Zastupitelé schválili na svém jednání 19. prosince rozpočet pro rok 2023, který počítá s výdaji ve výši 1 431 milionů korun. Na straně příjmů předpokládá 1 063 milionů korun. „Máme krizový rozpočet a s ohledem na nejistý vývoj ekonomiky se musíme chovat zodpovědně, přesto počítáme s investicemi v řádu tří set milionů korun,“ uvedla starostka města Ivana Solařová a upozornila, že v rozpočtu byla ponechána rezerva více než dvou set milionů korun pro případné neočekávané výdaje a pomoc občanům. 

Největší investiční položkou v rozpočtu zůstává dostavba krytého bazénu v Louce, na kterou je vyhrazeno necelých 150 milionů korun. K významnějším investicím lze přidat kompletní rekonstrukci zanedbávané Kollárovy ulice, další etapu opravy radniční věže, zateplení domu s pečovatelskou službou ve Vančurově ulici nebo nové vybavení pro skatepark. Přibydou nové parkovací plochy, konkrétně ve vnitrobloku na Horní České a v Příměticích u školního statku a dále bude upraven povrch odstavné plochy na nádraží, což dohromady znamená téměř dvě stovky parkovacích míst. Rozpočet dále počítá s takzvanou rekuperací budov Základní školy JUDr. Mareše, což přinese významné energetické úspory a současně zvýšenou kvalitu vzduchu pro děti i jejich učitele. V rozpočtu jsou vyhrazeny finanční prostředky také na opravu chodníků a drobné infrastruktury či mobiliáře.

Domeček i dosluhující městské lázně

„Do investic musíme zahrnout i údržbu a rekonstrukci městského majetku, který je často ve velmi zanedbaném až zuboženém stavu,“ naznačila záměr radnice Solařová a připomněla, že i to jsou investice, protože město se o svěřený majetek musí starat s péčí řádného hospodáře, nejen nakupovat další a další budovy, jako tomu bylo třeba v případě bývalé pošty na Horním náměstí, aniž by byl předem dán záměr využití.

Starostka zmínila také Domeček nebo budovu dosluhujících městských lázní, pro které je nutno najít využití, a to v situaci, kdy je nutno doslova obracet každou korunu.

„Jde o důsledky nedomyšlených a nezodpovědných kroků předchozího vedení, na které doplatí všichni občané, protože se s tím vším bude muset město vypořádat,“ konstatovala Ivana Solařová.

Do návrhu rozpočtu se výrazně promítá rekordní nárůst cen energií.

„Jen pro představu, abychom udrželi v provozu školy a školky a nemuseli omezovat dětem topení nebo dokonce výuku, museli jsme jim a dalším příspěvkovým organizacím navýšit příspěvky přibližně o více než sto milionů korun.

Pouze toto navýšení ovšem spolyká sedm procent rozpočtu,“ upozornila starostka Ivana Solařová.

Současně zdůraznila, že vedení města bude nově průběžně kontrolovat a vyhodnocovat hospodaření příspěvkových organizací a v návaznosti na to průběžně optimalizovat objem příspěvků, aby byly vynakládány opravdu účelně.

Starostka: Nechceme šetřit na lidech

Starostka Ivana Solařová tím otevřela téma úsporných opatření, která radnice zavádí.

Jde především o úsporná opatření na spotřebu energií, konkrétně jde o snížení teploty vytápění v kancelářích, výměnu svítidel za úsporné, omezení používání elektrospotřebičů. Také od ledna tohoto roku pak půjde o omezení nasvícení památek a dalších budov ve městě a také o optimalizaci provozu energeticky náročných sportovišť nebo pokračování výměny lamp veřejného osvětlení.

„Nechceme však šetřit na lidech, spíše chceme jít cestou zvyšování efektivity a snižování energetické spotřeby úřadu. Je to současně běh na delší trať, protože výraznějších úspor dosáhneme především snížením energetické náročnosti budov,“ dodala starostka Solařová.

Tohoto cíle chce vedení města docílit například postupným zateplováním budov, kde to je možné, nebo zaváděním komunální či komunitní energetiky do praxe. „Ceny energií se v posledních měsících zvýšily přibližně šestkrát, něčemu takovému můžeme v budoucnu čelit jen v případě, že budeme maximálně soběstační,“ poukázala na složitou situaci Solařová.

Rezerva pro občany, kteří se dostanou do potíží

V rozpočtu je podle Solařové i dostatečná rezerva na pomoc občanům, kteří by se v důsledku tíživé ekonomické situace dostali do potíží. „Situaci analyzujeme a společně s odborníky hledáme nejúčinnější formy pomoci. Chceme se zaměřit na lidi, kteří pomoc opravdu potřebují a jsou například ohroženi existenčně nebo se zhoršení situace dotýká jejich dětí. Nejsem příznivcem plošného rozdávání peněz všem, pomoc musí být cílená,“ upozornila Solařová s tím, že městská rada navrhne konkrétní formy pomoci na základě zmíněné analýzy.

Schodkový rozpočet

„Rozpočet je schodkový, v podobné výši jako v roce 2022, kdy jej naši předchůdci naplánovali na 322 milionů, ale ve skutečnosti nám pro letošek zanechali výsledek hospodaření s ještě vyšším reálným schodkem kolem 350 milionů. Toto číslo se pak od našeho plánu na příští rok příliš neliší. Teď navíc čelíme zvýšené nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje,“ uvedla Solařová. Část deficitu pokryje radnice z nakumulovaných přebytků z předchozích let. „To ale neznamená, že nebudeme hledat další zdroje financování. Rozhodně změníme způsob vyhledávání dotací, abychom v budoucnu co nejvíce investic pokryli z externích zdrojů, což v minulosti nebylo zvykem,“ přislíbila Solařová. Přebytky v rozpočtu vznikly především díky mimořádným výběrům daní v minulých letech, ale také prodejem pozemků a nemovitostí z majetku města. „Jen v uplynulém roce prodalo předchozí vedení města pozemky a další majetek v hodnotě 120 milionů korun. Pokud bychom sečetli částky utržené za rozprodej městského majetku v uplynulých letech, bavíme se o stovkách milionů. Můžeme jen hádat, kde ty peníze jsou. To vše byly mimořádné příjmy, se kterými v budoucnu nemůžeme počítat,“ upřesnila Solařová. „Problém vidím také v tom, že část těchto peněz zůstala ležet na běžných účtech s nízkým úročením ladem a ztrácela kvůli inflaci hodnotu. Město je mělo buď použít na investice, nebo nemělo pozemky a nemovitosti prodávat. Získávání peněz do rozpočtu prodejem majetku není zrovna známka dobrého hospodáře,“ dodala Solařová.

Dostatečná rezerva pro řešení krizových situací

Městu přesto zůstává v rozpočtu dostatečná rezerva pro případné řešení krizových situací nebo na krytí nečekaných výdajů, a to ve výši minimálně 200 milionů korun.

„Musíme počítat se vším. Bohužel zatím nedorazila ani tolik vyzdvihovaná dotace na stavbu bazénu ve výši 85,5 milionů korun, přitom jsme za dostavbu bazénu v Louce plně zodpovědní. To je skutečný výsledek hospodaření, které jsme po našich předchůdcích zdědili a se kterým se musíme vedle rostoucích cen energií a dalších nákladů vypořádat,“ uzavřela starostka Ivana Solařová.

Pavel Kovařík

Městský úřad Znojmo

oddělení vnějších vztahů