Radek Jaroš odmaturoval v Tatrách, ale profesura mu byla udělena v Himálajích

Znojemská Alšovka málem nestačila pojmout všechny zájemce různých věkových skupin, kteří si chtěli poslechnout českého horolezce Radka Jaroše. Přednáška vyšla z více než dvě desítky let trvající kariéry profesionálního horolezce, jeho zážitků a zkušeností nasbíraných v průběhu četných himálajských i dalších expedic.

A těch expedic bylo opravdu hodně. Jaroš se stal patnáctým horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech čtrnáct světových osmitisícovek bez použití kyslíku. To se psal rok 2014. O pět let později dokončil výstupy na nejvyšší vrcholy všech kontinentů.

V krátkém úvodu odpovídal horolezec na řadu otázek znojemského cestovatele Bronislava Mikuláška. Otázek přímo na tělo. Někdy i na těla jiných. Konkrétně dívek a žen. Jaroš bez výmluv přiznal, že je dolňák.

A podle čeho si vybírá parťáka do hor?

„Musí to být kámoš a musíme si absolutně rozumět.“

Stál někdy před rozhodnutím zachránit buď druhého, nebo sám sebe?

„Zachraňoval jsem,“ zněla lakonická odpověď.

Jaroš byl stručný i na dotaz, zda by si troufnul na kopec vysoký deset tisíc metrů, pokud by takový existoval, odpověděl:

„No, asi jo, určitě,“ připustil horolezec po krátkém zvažování.

Odpověď na…