„Předseda na druhou“: Ondřej Pitlach o vedení krajského studentského sněmu i školního parlamentu

Zajímá Vás, čím se zabývá krajský studentský sněm JMK? Jaký je jeho předseda? A věděli jste, že je „předsedou na druhou“? To vše se dozvíte v rozhovoru s Ondřejem Pitlachem.

Ondřej Pitlach, předseda Krajského studentského sněmu.

Co je to tedy krajský studentský sněm?

Je to spolek, který sdružuje studenty středních škol v Jihomoravském kraji. Ne všechny školy zde sice mají své zastoupení, ale běžně většinu škol reprezentují dva studenti. Pokud mají nějaké nedostatky nebo návrhy, můžou přednést svoji připomínku a my dané téma následně prodiskutujeme a snažíme se s tím něco dělat.

Ty jsi předseda studentského sněmu. Máš nějakou reálnou šanci něco změnit, nebo je to jen taková „hra na politiky“?

No, to úplně nezávisí na mně, ale na vedení kraje, a my máme naštěstí obrovskou výhodu. Chci být sice politicky nestranný, ale musím říct, že současné vedení kraje je k nám studentům opravdu vstřícné. Pan hejtman nám naslouchá, schází se s námi a snaží se nějakým způsobem plnit naše požadavky. Já a místopředseda se potkáváme s hejtmanem a radním JMK pro školství, předkládáme jim stanoviska studentů a snažíme se diskutovat o možném řešení. A zatím se nám daří.

Proč ses rozhodl kandidovat na předsedu?

Já jsem už ve sněmu působil delší dobu. Začínal jsem jako předseda výboru pro akce a místopředseda výboru pro školství, potom jsem se stal místopředsedou sněmu. Přemýšlel jsem, jestli do toho jít, nebo ne, protože pro mě nemělo smysl kandidovat, když nebudu mít plán a nápady. Nechtěl jsem mít automatický přístup: byl jsem místopředsedou, teď budu logicky kandidovat na předsedu. Na prvním zasedání v letošním školním roce se rozhodlo, že budou volby předsednictva. Těch 20 minut, co jsem měl na rozmyšlení, byly asi nejintenzivnější minuty přemýšlení v mém životě. Nakonec jsem si ale řekl, že to zkusím. Mám vizi, kam chci sněm za následující rok posunout, a to pro mě bylo zásadní.

Jaká je tedy Tvoje vize? Čeho bys chtěl během výkonu mandátu dosáhnout?

Chtěl bych sněm jak vnitřně, tak i zevnějšku stabilizovat. Co se týče vnitřní stabilizace, máme dva základní dokumenty, základní listinu a stanovy. V základní listině je popsán chod sněmu a jeho struktura, oproti tomu stanovy jsou čistě formální a umožňují nám být právnickou osobou. Plánuji je sjednotit do jedné listiny a vytvořit stanovy společné. A co se týče vnější stabilizace, snažím se hlavně upevnit pozici, kterou máme ve vztahu s vedením kraje. Pracuji na memorandu o spolupráci s krajem a budu ho představovat na schůzi s hejtmanem a radním pro školství. Tím by se mělo pojistit, abychom dostávali od kraje každý rok finanční příspěvek na naši činnost.

Kde byste tento finanční příspěvek jako sněm využili?

Náš největší projekt je setkání studentských parlamentů středních škol. Pokud nebudeme mít fungující školní parlamenty s aktivními studenty, nikdy to nemůže klapat na krajské úrovni. Pro mě je to jedna z priorit a byl bych opravdu rád, aby byl na každé škole fungující studentský parlament, ve kterém mohou studenti hájit své zájmy před vedením školy a také před ostatními osobami, které mají zásadní vliv na jejich vzdělání. Cílem je, aby se zde studenti sešli a vzájemně se inspirovali. A právě toto si kladu za svůj největší cíl. Jinak další projekty jsou už menšího měřítka. Plánujeme debatu s ministrem školství, debatu s jihomoravskými kandidáty do poslanecké sněmovny, novoroční piknik, simulace krajského zastupitelstva, studentský koncert nebo šachový turnaj.

„Pokud nebudeme mít fungující školní parlamenty s aktivními studenty, nikdy to nemůže klapat na krajské úrovni. Pro mě je to jedna z priorit a byl bych opravdu rád, aby byl na každé škole fungující studentský parlament, ve kterém mohou studenti hájit své zájmy před vedením školy a také před ostatními osobami, které mají zásadní vliv na jejich vzdělání.“

Ty jsi také mimo jiné předsedou našeho školního studentského parlamentu, a ještě navíc v maturitním ročníku. Jak se všechny tyto povinnosti dají dohromady zvládat?

Je toho hodně, a proto se snažím povinnosti co nejvíce delegovat na své další kolegy. Ve škole mám celkem výhodu, protože se na testy nepotřebuji nějak extra učit. Poslouchám v hodinách, potom si látku před testem zopakuji a to mi většinou stačí. Ke školnímu parlamentu mám mnohem hlubší vztah, jelikož jsem stál u jeho zrodu jako samosprávného orgánu našich studentů. Pokud bych ale viděl, že svoje povinnosti nezvládám, vzdal bych se mandátu předsedy školního parlamentu a věnoval bych se krajskému studentskému sněmu, protože ten je pro mě teď prioritou.

Říkal jsi, že krajský studentský sněm je pouze pro studenty středních škol. Jaké máš plány, až odsud odejdeš? Vybereš si sám, komu vedení předáš, nebo to necháš na ostatních, koho zvolí?

Je celkem problém, že v předsednictvu jsou všichni v mém ročníku a budeme odcházet společně. Ve výborech ale poslední dobou vidím aktivitu, takže věřím, že se vedení někdo z mladších studentů ujme. Asi nebudu konkrétně vybírat ani doporučovat, koho zvolit, ale myslím si, že členové sněmu budou vše pozorovat a následně podle toho volit.

Magdaléna Cafourková, Sexta, Gymnázium Moravský Krumlov