Předmnichovská politika a paralely s dneškem
Henleinovci a velkoněmecká politika na jižní Moravě. Takový název měla jedna z dalších vzdělávacích přednášek znojemského Jihomoravského muzea. Téma, které si zaslouží pozornost zvlášť v dnešní eskalující době, přilákalo hodně zájemců. Přednáškový sál nově otevřené budovy muzea na Alšově ulici s kapacitou přes dvě stě lidí byl ze dvou třetin plný. O zajímavosti tématu svědčila i různorodá skladba přítomných. Vedle jeptišky v zadní části seděli například mladí vysportovaní muži, které je možno vídat na akcích pořádaných příznivci krajní pravice.
Reklama
Funkci průvodce více jak hodinové exkurze do historie dvacátých a třicátých let měl Filip Drybčák, muzejní kurátor fotoarchivu a dokumentace současnosti. Ten rozvedl nejen podvratnou činnost henleinovců, tedy členů a příznivců Sudetoněmecké strany (SdP), ale rozkryl také důvody, proč vznikla.
Hlavním podhoubím všeho byl nacionalismus, živnou půdou hospodářská krize, hnacím motorem touha po moci jednotlivců a vykonavatelem zmanipulovaný dav.
„Shodou okolností je tomu letos devadesát let, kdy v roce 1935 vyhrála parlamentní volby Sudetoněmecká strana. Proč se ale objevila, má hodně široké souvislosti,“ řekl na úvod. Nejdříve připomněl situaci těsně po první světové válce, kdy v jihomoravském pohraničí, a nejenom v něm, panoval vypjatý český a německý nacionalismus. Ten byl zesílen neúspěšným pokusem začlenit do postupně vznikající Rakouské republiky německé obce jižní Moravy, a to jako region nazývaný Německá jižní Morava (župa Deutschsüdmähren), s centrem ve Znojmě. Československo si ale toto území udrželo, jakož i další podobné separatistické celky (Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetská země).
Nový, výrazně centralizovaný československý stát upřednostňoval většinově početnější českou (a slovenskou) populaci, čímž samozřejmě zesiloval dlouhodobé národnostní nevraživosti. Němci, kteří…
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.