Pravěkého muže z Mašovic před smrtí mučili

Archeoložka Alena Nejedlá z Jihomoravského muzea se už během studií rozhodla odkrývat tajemství minulosti nejen pomocí střepů, ale také kostí. Lidských i těch zvířecích. Tedy zaměřit se na bádání pravěkých hrobů. Inspirovaly ji zkušenosti z odborné praxe v jejím rodišti, kterým je právě Znojemsko. „Stále jsme vyhodnocovali střepy a materiál ze sídlišť a já si řekla, že všechny ty tabulky, co s tím souvisejí, vyplňovat už nechci. Zaměřila jsem se proto na pohřby, aniž bych tušila, že to bude ještě těžší práce,“ říká.

Nyní vychází dotisk její publikace Pohřby v mladší době kamenné, která se zabývá archeologickými rekonstrukcemi pohřbů takzvané lengyelské kultury, která se zhruba mezi lety 4400 až 3400 rozvinula na území dnešní střední Evropy. Mimo jiné i na Znojemsku. Přináší nejenom standardní pohled na vybraná hrobová naleziště přibližně z 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy na území jižní Moravy a Dolního Rakouska žili neolitičtí zemědělci. Zabývá se i těžkým úkolem objevit, popsat, a hlavně interpretovat vnitřní myšlenkový svět neolitického člověka a psychologický význam jeho pohřebních aktů rituálů. Vše prezentovala v muzeu a informačním centrum ve Vedrovicích, které otevřelo na toto téma výstavu.

Z necelých čtyřiceti lokalit jich publikace popisuje devět ze Znojemska, konkrétně z okolí Džbánic, Těšetic, Mašovic, Vedrovic, Moravského Krumlova, Hlubokých Mašůvek a Dobšic. Přibližme si například hromadný hrob objevený v roce 1937 na trati Žleby u Džbánic. Pochováno v něm bylo…