Parta spolužáků, kterou spojila znojemská okurka, se letos sešla po šedesáti letech

V šedesátých letech slavná znojemská konzervárna Fruta produkovala z výrobních linek do světa jednu sklenici vynikajících okurek za druhou. Už jen pamětníci ale vědí, že podnik si vzdělával na Alšově ulici, kde je dnes internát, také své učně v oboru konzervář/konzervářka. Protože se tam učili i přespolní, dokonce až ze Slovenska, měli k dispozici Domov mládeže na Hakenově ulici. 

V roce 1963 do školy nastoupil i Miroslav Kmeť a Frutě zůstal věrný až do roku 2003. Poté byla konzervárna i se slavnou značkou prodána a on s více jak stovkou kolegů přišel o práci. Dnes už po budově bývalé Fruty nezbylo nic, bagry ji srovnaly se zemí a na jejím místě funguje nákupní centrum. Něco ale přece jen zůstává. Mimo jiné pevné přátelství pana Kmetě s jeho bývalými spolužáky z učiliště, které spojila právě ona věhlasná sterilizovaná znojemské okurka. Po vyučení se stále scházejí a letos oslavili už šedesáté výročí od doby, kdy společně zasedli do lavic učiliště. „Přijďte se na naše setkání podívat,“ přišel s pozváním do redakce Miroslav Kmeť. Vyjeli jsme do Lechovic.

Zase volá Dana

„Je to jinak už naše šestnácté setkání,“ vysvětloval ještě na parkovišti v Lechovicích pan Kmeť. Vyrušil ho zvonící telefon.

„Pardon,“ omluvil se a telefon přitiskl k uchu.

„Ano, hned jsem tam.“ 

Pak už běžel do zahrady hotelu, kde budou mít…