Padám, mlátím s sebou, ale baví mě to – říká kaskadér Tomáš Hrbáček

ROZHOVOR    V průvodu na vinobraní (i následně na internetu) velice zaujali "odsouzenci", kteří si průvod vážně užili se vším všudy - s pády, vláčením po zemi po zádech i po břiše... Raději jsem se moc nedíval, to by nikdo nedal... A přece to opět po oba dva dny zvládli kaskadéři ze Znojma a s jedním z nich - Tomášem - je toto povídání... 

Tomáš Hrbáček

Tomáši, co byste o sobě stručně řekl?  

Dobrý den, jmenuji se Tomáš Hrbáček, je mi 33 let a jsem rodilý Znojmák. Bydlím v Příměticích a s manželkou vychováváme dvě děti. Každý den dojíždím za prací do Rakouska, kde pracuji jako pošťák...

Vaše letošní vystoupení na vinobraní bylo velice zajímavé..., silné, drsné, ale vraťme se k tomu, jak a kdy jste s tím vším začínal? (úsměv)

(úsměv) Celé to začalo pravděpodobně v druhé polovině 90. let, kdy mi táta (Pavel Hrbáček) poprvé pustil film s Jackie Chanem. Od té doby jsem začal cítit, že bych se chtěl stát kaskadérem. Když tak nad tím přemýšlím, tak jsem to měl už možná v genech, protože mi táta často vyprávěl, že když byl v 80. letech u skupiny historického šermu Přemyslovci, tak se vyžíval v pádech ze schodů a pódiích.

Pavel Hrbáček

Ale zpět ke mně, co si vzpomínám, tak už ve školce jsem se rád na procházce kutálel z kopce. Na ZŠ jsem to změnil na kutálení se ze schodů a tím jsem bavil spolužáky. V deváté třídě ZŠ jsem se chtěl blýsknout před holkama a řekl jsem jim, že je pozvu na kaskadérské vystoupení. Využil jsem k tomu skutečnost, že ke konci školního roku jsme měli sportovní den v městském lesíku a byl k tomu doprovodný program, takže jsem domluvil, abychom tam měli kaskadérské vystoupení.

A to bylo první vystoupení naší skupiny, která se později začala jmenovat DIvadelní Skupina Kaskadérů DISK. Nebylo to jen o měě a o tátovi, ale přidalo se k nám pár mých spolužáků a taky moje dvě sestry. V době střední školy jsme měli průběžně vystoupení pro město Znojmo, letní tábory a akce okolních vesnic. Dokonce v letech 2009 a 2010 jsme měli s naší skupinou vystoupení na vinobraní. Od roku 2012, kdy jsme s tátou dostali nabídku hrát roli odsouzenců, se objevujeme v průvodu pravidelně každý rok. Do roku 2022 s tátou a od roku 2023 s Pavlem Frömlem, který převzal roli nepoctivého vinařem a musím říct, že nejlíp, jak mohl. 

Vaše letošní vystoupení, co byste k tomu řekl?

Já jsem se na letošní vinobraní ohromně těšil, a to z několika důvodů. První důvod je, že loňské vinobraní bylo zrušené. Druhým důvodem bylo, že letos šla v průvodu i naše dcera Kristinka a třetím důvodem bylo užít si vystoupení s novým parťákem, protože když jsme šli spolu poprvé v roce 2023, tak jsem si při první ukázce zlomil prst na noze a tudíž jsem páteční průvod ani nedošel a při sobotním průvodu mě zastoupil táta. 

Celkově mám z letošního vinobraní dobrý pocit, přijde mi, že rok od roku víc komunikuji i s publikem a není to jen o padání a mlácení. Je hezké a příjemné sledovat, jak vidím já Pavlovy výkony jako ty lepší, a on zase naopak ty moje a myslím si, že naše snažení být lepší, než ten druhý, vytváří celkový dojem z našeho vystoupení. Výhodou pro mě je i to, že od roku 2012 mám jednoho a toho samého biřice, se kterým už víme, co od sebe máme čekat. Vždy se mi střídá druhý biřic, kterého jsem měl letos také poprvé, ale byl to známý, který dělal několik vystoupení s mým tátou, takže jsem tušil, že když mě povede on, tak některé akce vyjdou ještě lépe, než v předchozích letech... 

Jaká byla Vaše příprava na vystoupení?

Žádná extra příprava nebyla. Snažím se průběžně přes celý rok cvičit. Ze zkušenosti ale vím, že průvod s naší rolí je náročnější na fyzickou kondici, takže jsem od začátku září začal ke cvičení i běhat. Nejintenzivnější příprava nastává vždy těsně před průvodem, kdy se oba dva zahřejeme během a poté s biřici na trávě vyzkoušíme nejnáročnější prvky, které bychom chtěli předvést v průvodu. Součástí přípravy je také domluva se všemi biřici, jak si dáme vědět, že jsme po pádu v pořádku a nic se nestalo. V praxi to znamená, že pokud mám po pádu obě dlaně pevně otevřené, tak je vše v pořádku. Pokud bych jednu nebo obě dlaně svíral v pest, tak biřici vědí, že se něco nepovedlo. 

Při průvodu šlo vidět, že nemáte na sobě žádné chrániče, je to tak?          

Ano, je to tak. Několikrát jsme přemýšleli, jak šikovně schovat alespoň bandážové chrániče na lokty a kolena, ale kostýmy jsou natolik jednoduché, že není možné chrániče schovat tak, aby nebyly vidět. Podle mě by hodně lidí tento detail chápalo, ale já si myslím, že by to kazilo celkový dojem. Možná jsou díky tomu i některé pády cítit víc a obzvláště před sobotním průvodem, ale stačí první kontakt s publikem, první provolání „Já jsem nevinnej! Já jsem nic špatnýho neprovedl!“ a to funguje jako nejlepší analgetikum a ani žádné chrániče nepotřebuji...

Závěrem se ještě zeptám: Co Vaše kaskadérství obecně?  

Dřív jsme měli své vlastní internetové stránky, které bohužel časem zanikly, protože na jejich správu jsme neměli čas. Od té doby jsme už nové nezakládali, protože od doby, kdy jsem začal chodit do práce, nebylo na skupinu moc času a vystoupení jsme měli jen nárazově a nechtěli jsme se dál prezentovat. Byly ale dvě výjimky, kdy jsem v roce 2012 a 2019 dal na YouTube videa z vystoupení. (Promo video DIvadelní Skupiny Kaskadérů DISK 2012) a (DIvadelní Skupina Kaskadérů DISK Znojmo – 18.10.2019). Kvůli pracovnímu vytížení nemíváme jiná vystoupení, než na vinobraní. Před nedávnem mě však napadlo, že by se dala naše vystoupení zfilmovat a jako krátká videa umístit na sociální sítě a YouTube. Ale ještě není úplně jisté, jestli se nám to povede. Každopádně, pokud si mě čtenáři přidají na Instagram tomas.hrbacek91, tak se určitě dozví, jestli se to povedlo, nebo ne. (úsměv)

Tomáši, děkuji za rozhovor a jsem zvědav na Vaše další vystoupení...

Libor Duchoň