Otázky pro kapitánku týmu : Kristýnu Pokornou

Pod tvým vedením jsi jako kapitánka dovedla tým k 1. místu. Čekala jsi, že byste mohly obhájit loňské umístění?

Takhle jsem nad tím asi nikdy moc nepřemýšlela. Ano, samozřejmě, že člověk vždy podvědomě doufá, že by mohl vyhrát, ale myslím si, že takhle to má asi každý. Každý chce vyhrát a být nejlepší, pak už jde jen o to, kdo to chce nejvíce a hlavně, kdo je pro to ochotný udělat maximum. Takže ne, nečekala jsem dopředu, že bychom mohly vyhrát. Doufala jsem ale, že předvedeme takový výkon, na který budeme moci být právoplatně hrdé, a přišlo mi, že kdyby se nám u toho podařilo získat i nějakou tu medailovou příčku, byl by to super bonus a skvělý závěr soutěže.

2. Letos ještě hraješ za další týmy, které to jsou a jak se vám daří?

Kromě žákyň hraji ještě za kadetky (U18) a asi od půlky sezóny i za juniorky (U20). V kadetkách si po celou sezónu držíme první místo v tabulce. Nerada bych to zakřikla, ale vypadá to nadějně, že si ho udržíme i nadále. V juniorkách se nám teď taky zadařilo a postoupily jsme do baráže o první ligu.

3. Co tě ještě čeká po skončení této sezóny?

Co se týče volejbalu, tak současně se všemi výše zmíněnými soutěžemi se ještě zúčastňuji srazů KCM, kde se postupně skládá volejbalový tým dívek z ročníku 2009 a mladších, který bude na konci června reprezentovat Jihomoravský kraj na Olympiádě dětí a mládeže v Táboře. Takže pokud se mi povede se dostat do konečného výběru, budu ještě tam.

Otázky pro novou hráčku Natálii Kučerovou

1. Naty, jak tě přijaly nové hráčky, když jsi s týmem začala hrát až v říjnu? 

S holkami jsme se vůbec neznaly, ale od začátku se ke mně chovaly bezvadně. Ve všem mi pomohly, byly a jsou pořád trpělivé k mým nedostatkům a neskutečně mě povzbuzují, když se mi něco nepovede. Jsou super a jsem za ně moc vděčná.

2. Co tě na volejbalu baví a co bylo nejtěžší v prvních zápasech nebo na trénincích? 

Na volejbalu se mi líbí, že je to týmový a rychlý sport. Je tam hodně adrenalinu, emocí a to mám ráda. Líbí se mi, když se můžu radovat s někým z vítězství nebo nebýt na prohru sama. V prvních zápasech a trénincích byl a pořád stále je nejhorší stres, že udělám chybu, zkazím hru a nebudu se zlepšovat.

3. Máš nějaký sportovní vzor, čeho bys chtěla ve sportu dosáhnout? 

Sportovní vzor nemám, ale hodně vzhlížím k holkám, se kterými hraju. Chtěla bych být stejně dobrá jak ony. Doufám, že mě volejbal bude pořád bavit a naplňovat.