Od oběti bohům k posvícení: Víno, muzika a krev kohouta

Májka při posvícení se obvykle staví z vysokého rovného stromu, nejčastěji smrku nebo borovice. Ovšem bývala vždy z jehličnanu? A co znamenalo při posvícení stětí kohouta? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvěděli posluchači přednášky známého znojemského etnografa Jiřího Mačudy o václavském posvícení a dalších národopisných skvostech z Kuchařovic. Téma se ovšem týkalo celého regionu, kde se posvícení, někde zvané také hody, stále udržuje.

Pořádek nade vše

Původně šlo o náboženskou slavnost postupně proměněnou v lidový svátek. Nejstarší zpráva o něm pochází v Kuchařovicích až z osmdesátých let 19. století. „Počátkem dvacátých let století minulého promluvila do jeho oslav politika. Rozkol v sociální demokracii a vznik KSČ zapříčinil, že hody organizovali odděleně jak příznivci výše uvedených stran, tak omladina sympatizující s Orlem a tedy lidovci,“ popsal Mačuda. Posvícení v Kuchařovicích se proto odehrálo ve všech třech hostincích číslo popisné 8, 106 a 207. Probíhalo vždy od neděle nejblíže svátku svatého Václava. Ještě předtím se v domácnostech aktivně smejčilo, pekly koláče nejčastěji s tvarohovou náplní, natíraly ploty, omítaly domy i bílily dvory. 

Víno teklo proudem

Z dvacátých let minulého století se zachoval velmi zajímavý údaj dokládající, jak si Kuchařovičtí slavnosti užívali. Politika nepolitika. Jakýsi pan Grois – hostinský, například při jednom posvícení postupně nalil štamgastům padesát věder vína, což představuje přibližně 2 800 litrů. A stejně mu…