Obětí kyberkriminality se může stát každý, říká František Klimus

Je to jako uhranutí, jako když se díváte kobře do očí. Podvodníkům dnes stačí mobilní telefon a počítač, aby své oběti díky promyšlené manipulaci připravili o peníze. Jde o takzvanou kyberkriminalitu. V posledních měsících zaznamenali policisté její raketový nárůst. Povídali jsme si o tom s ředitelem Územního odboru Policie ČR ve Znojmě Františkem Klimusem.

Ten počet případů překvapil i zkušené kriminalisty.

Stoupají doslova jako po žebříku. Před šesti lety, když jste o kyberkriminalitě někomu řekla, šlo spíš o specifickou formu trestné činnosti. Postupem času se z ní ale stal skutečný fenomén. Už nejde o žádnou marginálii. Dnes tvoří významnou část nápadu trestné činnosti a my na to musíme reagovat. Proškolujeme naše lidi, zakládáme specializované kybertýmy. Náš okres samozřejmě není výjimkou. Jsme na tom stejně jako zbytek republiky. Ale třeba i kolegové v Rakousku či na Slovensku řeší úplně stejný problém. Není to tedy o tom, že by Češi byli důvěřivější než ostatní. Ty skupiny jsou perfektně organizované, proškolené a komunikují v mnoha jazycích. Po celém světě.

Co vlastně kyberkriminalita znamená?

Je to trestná činnost páchaná ve virtuálním prostředí. Ozývají se vám falešní bankéři, policisté, úředníci, příbuzní, také skrze falešné účty, ale i ty pravé, na které se někdo naboural. Člověk zazmatkuje, ocitne se ve stresové situaci a udělá něco, čeho potom lituje. Přijdete o peníze, protože jste se nechal napálit. Fungujete jako běžná rodina, máte zajištěné bydlení a najednou během chvíle ztratíte významnou část svých úspor. Rozhodně nechci oběti zesměšňovat. Stačí, když na vás někdo ve správnou chvíli zatlačí a vy podlehnete. Vždyť upřímně, kdo dnes nosí u sebe větší hotovost? Většinou platíme mobilem, kartou nebo chytrými hodinkami. Pachatelé prostě zjistili, že peníze lze získat efektivně i bez vloupání nebo přímého kontaktu s obětí. Postupují velmi sofistikovaně. Nemusí už přelézat plot ani si nasazovat kuklu. Stačí lidi o něčem přesvědčit. Třeba i o tom, že jste jejich zachránce. Působí tak věrohodně, když vám například nabídnou výhodný způsob, jak vydělat peníze. Říkáte si: Konečně mi někdo pomůže! Ne banka, ale tenhle člověk, kterého vlastně vůbec neznám. 

Nebo vám někdo napíše zprávu, že vaše sestra urgentně potřebuje finanční pomoc, a vy peníze bez váhání pošlete.

Ano, to je další příklad zneužívání důvěry. Přitom kdyby vás někdo na ulici požádal o pět set korun, pravděpodobně mu dobrovolně nic nedáte. Ale po telefonu nebo přes zprávu jsou lidé schopni poslat tisíce i statisíce. Pachatelům dnes hodně pomáhá i umělá inteligence. Dokáže napodobit hlas nebo styl komunikace. Nejde jen o seniory, ale typický případ je, když někdo zavolá babičce a vydává se za vnuka: Babi, potřebuji rychle peníze. A ona uvěří. 

Máte statistiku, kdo těmto podvodům podléhá nejčastěji?

Všichni. Napříč generacemi i vzděláním. Od lidí se…